Alexandrit – drahokam, který mění barvu

Aktualizováno: 1. června 2026

Alexandrit je vzácná odrůda chryzoberylu, která proslula schopností změnit barvu od zelené za denního světla po purpurově červenou při umělém osvětlení. Tento jev způsobuje stopová příměs chromu v krystalové mřížce a v gemologii se označuje jako alexandritový efekt. Alexandrit patří mezi nejodolnější drahokamy (tvrdost 8,5 v Mohsově stupnici) a zároveň mezi nejvzácnější a nejdražší kameny světa. Tradičně se řadí mezi kameny narození pro červen. Kvůli extrémní vzácnosti a ceně přírodních exemplářů se ve šperkařství stále častěji uplatňují laboratorně vytvořené alexandrity, které mají totožné chemické i optické vlastnosti.

Co je alexandrit – základní charakteristika

Alexandrit je vzácný minerál ze skupiny chryzoberylu s chemickým vzorcem BeAl₂O₄. Vyznačuje se pleochroismem a fenoménem změny barvy v závislosti na typu osvětlení. Pojmenován byl roku 1834 po ruském carevičovi Alexandrovi II.

Mineralogické zařazení a chemické složení

Alexandrit patří do skupiny chryzoberylu – a je důležité nezaměňovat ho s berylem, což je zcela jiný minerál (skupina smaragdu a akvamarínu). Chemicky jde o oxid berylnato-hlinitý (BeAl₂O₄) s rombickou krystalickou soustavou. Příbuznými kameny ve stejné rodině jsou žlutozelený chryzoberyl a cymofán, tedy chryzoberyl s efektem kočičího oka.

Proč je alexandrit tak vzácný?

Jeho vznik vyžaduje současnou přítomnost beryllia a chromu – dvou prvků, které se v geologickém prostředí téměř nikdy nesetkávají. Beryllium se koncentruje ve felzických pegmatitech, zatímco chrom je typický pro mafické a ultramafické horniny. Alexandrit tak vzniká jen na místech, kde se tyto dva odlišné typy hornin dostávají do kontaktu (Mindat – Alexandrite).

Základní informace

• Drahokamová rodina Chryzoberyl
• Drahokam znamení Blíženci
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
  8,5
• Naleziště Rusko (Ural), Brazílie, Srí Lanka, Tanzánie, Madagaskar, Indie
• Drahokam měsíce Červen
• Barva
  Modrozelená až sytě zelená (denní světlo), modrofialová až purpurová (umělé osvětlení). Některé laboratorně vytvořené alexandrity bývají výrazněji do modra a fialova.

Gemologické parametry alexandritu

• Chemické složení BeAl₂O₄, oxid berylnato-hlinitý s příměsí chromu
• Relativní hustota 3,68 až 3,78
• Krystalografická soustava Rombické krystaly, často dvojčata
• Index lomu 1,746 až 1,755
• Dvojlom 0,008–0,010
• Vryp Bílý
• Absorpční spektrum 680, 678, 665, 649, 640, 555 (hlavní pás v žlutozelené oblasti)
• Fluorescence Slabá červená u některých exemplářů
• Pleochroismus Silný trichroismus (zelená, oranžovočervená, žlutá)
• Štěpnost Nedokonalá
• Lom Lasturnatý
• GIA typ čistoty Type II

Fyzikální vlastnosti alexandritu

Tvrdost 8,5 v Mohsově stupnici řadí alexandrit mezi nejodolnější drahokamy – tvrdostí ho překonává pouze korund (safír a rubín), moissanit a diamant. Alexandrity ale běžně obsahují viditelné inkluze (spadají do GIA Type II), a čím menší kámen, tím víc defektů se v něm zpravidla ponechává – menší přírodní exempláře proto bývají o něco křehčí, než by samotná tvrdost naznačovala. Kameny s dobrou čistotou jsou vhodné i do zásnubních prstenů a dalších šperků pro každodenní nošení.

Jak alexandrit vzniká v přírodě

Alexandrit vzniká při metamorfóze hornin ve velmi specifických podmínkách. Vyžaduje současnou přítomnost beryllia (Be) a chromu (Cr) – prvků, které se v přírodě prakticky nepotkávají. Pegmatitové taveniny bohaté na beryllium musí reagovat s horninovým okolím bohatým na chrom. Právě tato geologická nepravděpodobnost je důvodem, proč je alexandrit jedním z nejvzácnějších drahokamů na planetě.

Fenomén změny barvy – alexandritový efekt

Alexandrit mění barvu díky stopovému množství chromu, který nahrazuje atomy hliníku v krystalové mřížce. Kámen pohlcuje žluté vlnové délky – při denním světle se jeví zelený, při umělém osvětlení (žárovka, svíčka) s převahou červeného spektra pak nabývá purpurového nádechu. Tento jev se odborně nazývá alexandritový efekt a v gemologii slouží jako diagnostický znak.

Proč alexandrit mění barvu

Příčinou je specifický způsob, jakým chromové ionty absorbují světlo. Chrom vytváří absorpční pásy především ve žlutozelené části spektra. Lidské oko je výrazně citlivější na zelenou část spektra než na červenou. Při plném denním světle proto vnímáme dominantní zelenou, zatímco při teplém umělém osvětlení – kde chybí modrá a zelená složka – převládne purpurová (International Gem Society).

„U alexandritu není nejvzácnější velikost, ale síla proměny mezi denním a večerním světlem." – Nikita, zlatník Eppi

Jak vypadá alexandrit za různého světla

Gemologové ideální exemplář popisují jako „smaragd za dne, rubín v noci". Síla změny barvy (intenzita barevné proměny) je přitom hlavním cenovým faktorem. Nejkvalitnější alexandrity přecházejí ze sytě zelené nebo modrozelené do purpurové. Kameny nižší kvality mohou vykazovat pouze žlutavě zelenou ve dne a hnědočervenou v noci.

Typ světla	Vnímaná barva
Sluneční / denní světlo	modrozelená až sytě zelená
LED (studené bílé)	zelenomodrá
Žárovka / svíčka	purpurová až višňově červená
Tlumené teplé světlo	mezistav – fialově šedá

Pleochroismus alexandritu

Alexandrit je trichroický – při pohledu ze tří různých krystalografických směrů vykazuje tři odlišné barvy (zelenou, oranžovočervenou a žlutou). Tento jev je odlišný od změny barvy a sčítá se s ní. Proto musí brusič kámen orientovat tak, aby maximalizoval efekt barevné proměny při pohledu přes tabulku.

„Na alexandritu je fascinující, jak mění barvu přímo před očima. Každý typ i úhel světla z něj vytáhne jiný odstín." – Nikita, zlatník Eppi

Dalšími drahokamy se silným pleochroismem jsou například tanzanit se silným trichroismem nebo smaragd s výrazným dichroismem.

Cena alexandritu – kolik stojí pravý kámen

Cena alexandritu výrazně závisí na intenzitě změny barvy, dále pak na hmotnosti, čistotě a původu. Přírodní alexandrity gemologické kvality se mohou pohybovat od 12 000 Kč do přibližně 2 500 000 Kč za karát, přičemž nejlepší ruské exempláře s výraznou proměnou zelená → purpurová mohou překonat i 2 500 000 Kč za karát. Laboratorně vytvořené alexandrity jsou výrazně dostupnější při zachování stejných chemických i optických vlastností.

Faktory ovlivňující cenu

Nejdůležitějším cenovým faktorem je intenzita změny barvy. Ideální přechod ze sytě zelené do purpurové zvyšuje hodnotu exponenciálně. Dalšími faktory jsou sytost a čistota obou barev, hmotnost v karátech (cena roste nelineárně – u kamenů nad 1 ct prudce vzrůstá), čistota (alexandrity spadají do GIA Type II), brus (musí maximalizovat změnu barvy) a původ (Ural > Brazílie > ostatní). Alexandrit se běžně tepelně ani chemicky neupravuje.

Orientační cenové rozpětí (za karát)

Velikost	Přírodní (komerční kvalita)	Přírodní (top kvalita)	Lab-grown
do 0,5 ct	12 000–50 000 Kč	75 000–200 000 Kč	1 500–3 500 Kč
0,5–1 ct	50 000–200 000 Kč	250 000–600 000 Kč	3 500–10 000 Kč
1–2 ct	200 000–600 000 Kč	750 000–1 500 000 Kč	10 000–30 000 Kč
nad 2 ct	600 000–2 000 000 Kč	1 750 000+ Kč	30 000+ Kč

Pozn.: Ceny jsou orientační a závisí na konkrétním kameni, síle barevné proměny a aktuálním trhu.

Alexandrit jako investiční drahokam

Cena přírodních alexandritů – zejména ruského původu – dlouhodobě roste. V roce 2014 byl na aukci Christie's v Ženevě prodán 21,41karátový ruský alexandrit za přibližně 30 milionů Kč. Šlo o tehdejší aukční rekord pro alexandrit. Pro investiční nákup se doporučuje kámen s certifikátem od nezávislé gemologické laboratoře, výraznou změnou barvy a hmotností nad 1 karát.

Přírodní, laboratorně vytvořený a simulovaný alexandrit

Na trhu rozlišujeme tři typy: přírodní alexandrit (vzniklý v přírodě), laboratorně vytvořený alexandrit (stejné chemické a fyzikální vlastnosti, vytvořený řízenou krystalizací) a simulovaný alexandrit (jiný materiál napodobující vzhled). Všechny tři typy mají své oprávněné místo ve šperkařství – liší se však cenou i původem.

Přírodní alexandrit

Cena přírodního alexandritu odráží jeho vzácnost a kvalitu barevné proměny. Při běžném nákupu je důležité vybírat šperk od ověřeného zlatnictví s jasně uvedeným původem kamene. U investičních alexandritů vyšší hodnoty se doporučuje certifikát od nezávislé gemologické laboratoře, například GIA, IGI, AGL nebo Gübelin.

Laboratorně vytvořený alexandrit

Vzniká řízenou krystalizací v laboratoři, nejčastěji Czochralského nebo flux-melt metodou. Má identické chemické složení i krystalovou strukturu jako přírodní alexandrit (BeAl₂O₄ + Cr) – optické i fyzikální vlastnosti jsou shodné. První komerčně úspěšné syntetické alexandrity vyrobila na počátku 70. let 20. století americká firma Creative Crystals, později i japonská Kyocera. Cenově je lab-grown alexandrit řádově dostupnější než přírodní srovnatelné kvality, navíc je šetrnější k životnímu prostředí.

„Laboratorně vytvořený alexandrit nabízí stejnou barevnou proměnu jako přírodní, jen je cenově dostupnější pro každodenní nošení. Barevná hra nejlépe vynikne u kamenů od 4 mm výš." – Nikita, zlatník Eppi

Přečtěte si také našeho průvodce laboratorně vytvořenými drahokamy.

Simulovaný alexandrit a imitace

Simulovaný kámen je jiný materiál, který pouze vzhledově připomíná alexandrit. Nejčastější simulanty jsou syntetický korund (safír) s přídavkem vanadu – tradiční imitace s mírnou změnou barvy, dále sklo (levná imitace bez krystalické struktury) a spinel s vanadem. Simulanty mají odlišnou tvrdost, hustotu i index lomu a jsou cenově výrazně dostupnější.

Jak rozeznat pravý alexandrit

Spolehlivě rozlišit přírodní, laboratorně vytvořený a simulovaný alexandrit dokáže s jistotou jen gemologická laboratoř pomocí spektroskopie a analýzy inkluzí. Některé vlastnosti ale můžete orientačně pozorovat i bez speciálního vybavení:

• Změna barvy – kvalitní alexandrit mění barvu z modrozelené nebo zelené při denním světle do purpurové při teplém umělém osvětlení.
• Vzhled kamene – přírodní alexandrity běžně obsahují drobné inkluze, zatímco laboratorně vytvořené kameny bývají opticky čisté.
• Původ a transparentnost prodejce – při nákupu je důležité vybírat ověřené zlatnictví, které jasně uvádí, zda jde o přírodní, nebo laboratorně vytvořený kámen.

U investičních alexandritů vyšší hodnoty se běžně doporučuje certifikát od nezávislé gemologické laboratoře, například GIA, IGI, AGL nebo Gübelin.

Věděli jste? Ke každému šperku s alexandritem z Eppi přikládáme vlastní certifikát kvality, který uvádí vlastnosti kamene i jeho způsob vzniku – přírodní, nebo laboratorně vytvořený.

Surový alexandrit a jeho zpracování

Surový alexandrit krystalizuje v rombické soustavě a často vytváří charakteristická dvojčata v tvaru šesticípé hvězdy – typický znak ruských exemplářů. Brusiči ho nejčastěji zpracovávají do oválů a dalších smíšených brusů (cushion, smaragdový brus), protože tyto tvary umožňují maximální projevení změny barvy.

Brusy vhodné pro alexandrit

• Ovál – nejčastější volba, dobrý kompromis výtěžnosti a krásy.
• Round (kulatý brus) – maximální brilance, oblíbený i v zásnubních prstenech.
• Princess – moderní čtvercový brus s výraznou jiskrou.
• Smaragdový brus (emerald cut) – pro kameny s vysokou čistotou, zdůrazňuje průzračnost.
• Kabošon – pro kameny s efektem kočičího oka nebo nižší čistotou.

Brusič musí kámen orientovat tak, aby byl efekt barevné proměny viditelný přes tabulku (horní plochu kamene). Právě správná orientace rozhoduje o výsledné hodnotě broušeného kamene.

Alexandrit ve šperkařství – jak vybrat šperk

Díky vysoké tvrdosti je alexandrit vhodný i do šperků pro každodenní nošení, včetně zásnubních prstenů. Mezi nejoblíbenější patří alexandritové náušnice a přívěsky, které krásně reagují na proměnlivé světlo během dne. Šperky s alexandritem jsou oblíbené i pro večerní příležitosti, kde umělé osvětlení vyvolá efektní proměnu v purpurové tóny.

Zásnubní prsteny s alexandritem

Alexandrit představuje originální alternativu k tradičnímu diamantu. Každé světlo z něj vytahuje jiný odstín – od chladných zelenomodrých tónů, přes elegantní šedofialovou, po hlubokou večerní purpurovou. Nejlépe vynikne v jednoduchých, nadčasových osazeních, která nechávají prostor jeho přirozené proměně barev – tradiční solitér, halo styl nebo prsten s postranními diamanty.

Vhodné kovy pro alexandritové šperky

Žluté a růžové zlato vytvářejí během dne zajímavý kontrast se zelenomodrými tóny alexandritu a večer krásně podtrhují jeho purpurové odstíny. Kombinace s bílým zlatem či platinou působí neutrálněji a nechává plně vyniknout proměnlivost kamene.

Péče o šperky s alexandritem

Alexandrit je odolný drahokam vhodný pro každodenní nošení – stačí dodržovat pár jednoduchých zásad, aby si zachoval plný lesk. Čistěte ho vlažnou vodou a neutrálním mýdlem s měkkým kartáčkem, u kamenů s viditelnými inkluzemi se vyhněte ultrazvukovým čističkám a skladujte ho odděleně od tvrdších kamenů jako diamant a safír.

Jak čistit alexandrit

Vlažná voda s neutrálním mýdlem a měkký kartáček (např. zubní kartáček s měkkými štětinami) postačí pro běžné čištění. Po opláchnutí osušte měkkým hadříkem. Vyhněte se abrazivním prostředkům a ultrazvukové či parní čističky raději nechte na posouzení zlatníka – obzvlášť u kamenů s viditelnými inkluzemi, které jsou přirozeně křehčí.

Co alexandritu škodí

Tvrdé nárazy mohou způsobit odštípnutí, zejména u kamenů s výraznějšími inkluzemi. Agresivní chemikálie (chlór v bazénu, čisticí prostředky) povrch poškozují. Při sportu a domácích pracích je proto lepší šperk sundat.

U každého šperku zakoupeného v Eppi máte nárok na doživotní servis zdarma – profesionální čištění, kontrolu uchycení kamene a běžnou údržbu jednou ročně. Díky tomu si váš alexandritový šperk zachová krásu po celý život. Navštivte naši prodejnu v Praze na Národní 28, nebo nás kontaktujte online.

Alexandrit vs. jiné drahokamy se změnou barvy

Všechny barvu měnící drahokamy jsou v gemologii považovány za vzácné. Alexandrit je nejznámějším, ale nikoli jediným kamenem, který dokáže měnit odstín v závislosti na osvětlení.

• Safír – mírná změna barvy (modrá → fialová), tvrdost 9. Schopnost měnit barvu má jen malá část safírů a na běžném trhu se s nimi nesetkáte často.
• Granát – střední až silná změna barvy, tvrdost 7–7,5. Kvalitní exempláře s výraznou proměnou jsou extrémně vzácné a patří mezi nejhledanější sběratelské kameny.
• Spinel – střední změna barvy, tvrdost 8. Barvu měnící spinel je vzácným sběratelským kamenem se stoupající cenou, dostupný spíše u specializovaných prodejců.

Malé alexandrity pod 3 mm – proč zvážit alternativu

Alexandrit naplno září až od určité velikosti. Kameny menší než 3 mm bývají velmi světlé a jejich charakteristická změna barvy je sotva patrná. Z naší zkušenosti takto malé alexandrity ve šperku nepůsobí tak efektně, jak byste čekali – doporučujeme proto zvážit drahokamy, které v drobných velikostech vyniknou lépe.

Pokud vás na alexandritu zaujala právě jeho vícebarevnost, mohly by se vám líbit šperky s hroznovým (cluster) osazením. Jednotlivé kameny sice barvu nemění, ale v kombinaci dvou až čtyř různých odstínů vytváří podobně živý dojem.

Zelené a modrozelené tóny – drahokamy jako smaragd, vltavín, zelený safír, zelený turmalín nebo olivín nabízejí širokou škálu zelených odstínů. Purpurové a červené tóny nejlépe zastoupí rubín, granát a jeho purpurová variace rhodolit nebo červený turmalín, které si i v malých velikostech drží sytou barvu.

Modré tóny – skvělou volbou je londýnský topaz s hluboce modrou barvou, která vynikne i v menších velikostech. Barevná hra – pokud vás na alexandritu fascinuje jeho barevná proměnlivost, prohlédněte si také naše opálové šperky – díky opalizaci se v nich podle dopadajícího světla střídají různobarevné záblesky.

Alexandritové kočičí oko

Alexandritové kočičí oko je extrémně vzácná varieta, která kombinuje změnu barvy s chatoyance – světelným proužkem procházejícím přes kámen podobně jako zornička v oku kočky. Vzniká díky mikroskopickým paralelním inkluzím, které odrážejí světlo do jedné linie. Jde o jeden z nejvzácnějších a nejdražších efektových drahokamů vůbec.

Brousí se výhradně do kabošonu (vyklenutý oblý tvar) – nikdy do faset. Efekt kočičího oka je výrazný jen při správné orientaci krystalu. Ceny mohou být 2–5x vyšší než u běžného alexandritu srovnatelné velikosti. V přírodě je velmi vzácný a většina nabídky pochází ze Srí Lanky a Brazílie.

Alexandrit jako kámen narození a výročí svatby

Podle systému American Gem Trade Association je alexandrit kamenem narození pro červen (spolu s perlou a měsíčním kamenem) . Také se hodí jako tradiční dárek k 55. výročí svatby, v některých tradicích i k 15. výročí (křišťálová svatba).

Červnový kámen narození

Pro červnové oslavence je alexandrit obzvlášť zajímavou volbou – jeden kámen, který díky proměně barvy vypadá za každého osvětlení trochu jinak. Šperk s alexandritem může být originálním dárkem k narozeninám i pro ty, kdo si myslí, že je už nic nepřekvapí.

Symbolika alexandritu (tradice a historický kontext)

Alexandrit bývá tradičně spojován s rovnováhou, intuicí a schopností přizpůsobit se změně – vlastnostmi, které symbolicky odráží jeho proměnlivá povaha. V astrologii (tradice, nikoli věda) se přiřazuje znamením Blíženců, Lva, Štíra a Vodnáře.

Poznámka: Eppi neuvádí žádné léčivé účinky alexandritu. Výše uvedená symbolika je prezentována výhradně jako historická a kulturní tradice.

Přečtěte si také: Drahokamy podle měsíce narození – kompletní přehled

Naleziště alexandritu ve světě

Historicky nejcennější alexandrity pocházejí z ruského Uralu, kde jsou ale ložiska prakticky vytěžena. Dnes se alexandrit těží především v Brazílii, na Srí Lance, v Tanzánii, na Madagaskaru, v Indii a Zimbabwe. Uralský původ stále přitahuje nejvyšší ceny, protože tyto kameny vykazují nejsilnější změnu barvy.

Rusko (Ural) – původní a nejcennější ložisko

Lokality Tokovaja a Izumrudnyje Kopi v okolí Jekatěrinburgu jsou historickým srdcem těžby alexandritu. Uralské kameny se vyznačují nejsytějšími barvami a nejvýraznější proměnou. Podzemní těžba na ložisku Malyševskoje byla zastavena v lednu 1995 po kolapsu sovětského hospodářství. Po roce 2004 se zahraniční investoři pokusili důl částečně obnovit, ale produkce gemologicky kvalitního alexandritu zůstává minimální. Nové ruské alexandrity se na trh dostávají jen sporadicky a cena uralských kamenů může být dva- až třikrát vyšší než u srovnatelné kvality z jiných lokalit.

Brazílie – Hematita v Minas Gerais

Nejvýznamnějším objevem bylo ložisko Hematita v Minas Gerais v 80. letech 20. století, které spustilo doslova „alexandritovou horečku" – intenzivní těžba trvala pouhých 12 týdnů, než se zásoby výrazně vyčerpaly. Právě z tohoto dolu pochází i slavný Whitney Alexandrite, dnes vystavený ve Smithsonianu. Brazilské alexandrity bývají větší, ale s méně intenzivní barevnou hrou.

Asijská a africká ložiska

Srí Lanka je historicky důležitým zdrojem alexandritů, včetně některých z největších známých broušených exemplářů. Tanzánie (Tunduru, Manyara) produkuje menší, ale barevně kvalitní kameny. Madagaskar (Ilakaka) se stal důležitým zdrojem po roce 1990 a některé madagaskarské alexandrity překvapují výbornou barevnou hrou. Indie (Ándhrapradéš) dodává komerční množství a Zimbabwe (Novello) vyniká skvělou barevnou proměnou, avšak v miniaturních velikostech.

Proč je dnes přírodní alexandrit tak vzácný

Těžba je omezená a nepředvídatelná. Většina surových kamenů nedosahuje gemologické kvality a kameny nad 1 karát s výraznou změnou barvy jsou extrémně vzácné. To je hlavní důvod popularity laboratorně vytvořených alexandritů, které nabízejí totožné chemické a optické vlastnosti za zlomek ceny.

Historie a objev alexandritu

Alexandrit byl objeven ve 30. letech 19. století ve smaragdových dolech u řeky Tokovaja na ruském Uralu. Pojmenování získal po carevičovi Alexandrovi II., a protože jeho zelenočervená barevná hra odpovídala barvám carského Ruska, rychle se stal národním kamenem.

Objev na Uralu

Prvním nalezištěm byly smaragdové doly v okolí Jekatěrinburgu ve Sverdlovské oblasti. Kámen poprvé popsal finský mineralog Nils Gustaf Nordenskiöld, který jej zpočátku považoval za smaragd – neobvyklá tvrdost ho ale upozornila na jinou identitu. Nedávný výzkum naznačuje, že kámen mohl být dříve nalezen Jakovem Kokovinem, správcem místní brusírny. Pojmenování „alexandrit" prosadil hrabě Lev Perovskij, který kámen roku 1834 daroval budoucímu carovi; první vědecký popis pod tímto názvem byl ovšem publikován až roku 1842 (GIA – Alexandrite).

Alexandrit ve viktoriánském a edwardiánském období

Ruské alexandrity se exportovaly do prestižních klenotnických domů, včetně Tiffany & Co. George Frederick Kunz, hlavní gemolog Tiffany, vybudoval rozsáhlou sbírku alexandritů a přispěl k jejich popularitě v západním světě. Po vyčerpání uralských ložisek koncem 19. století se alexandrit stal téměř nedostupným – situace se změnila až s novými nálezy v 80. letech 20. století v Brazílii.

Slavné alexandrity ve světě

Mezi nejznámější alexandrity světa patří exempláře uchované ve světových muzeích, které dokládají mimořádnou raritu tohoto drahokamu.

Alexandrity ve Smithsonianu

Ve sbírkách National Museum of Natural History ve Washingtonu D.C. se nachází broušený alexandrit o hmotnosti 65,7 ct pocházející ze Srí Lanky – jde o jeden z největších broušených alexandritů na světě. Ve stejném muzeu je vystaven i Whitney Alexandrite (17,08 ct) z brazilského dolu Hematita v Minas Gerais, darovaný sbírce v roce 2009 mecenáškou Coralyn Wright Whitney. Tento exemplář vyniká výjimečnou intenzitou barevné proměny (Smithsonian – Whitney Alexandrite).

Proč si pořídit alexandritový šperk v Eppi

Alexandrit je drahokam, který spojuje vzácnost, výjimečnost a praktickou odolnost. Díky jedinečné hře barev je ideální volbou pro ženy hledající něco mimořádného – ať už jako zásnubní prsten, dárek k narozeninám nebo investici do rodinného šperku.

• Doživotní servis zdarma – pravidelné čištění, kontrola uchycení kamene a běžná údržba jednou ročně
• Certifikát kvality Eppi ke každému šperku s drahokamem – typ kamene, karáty, čistota, barva, původ
• Šperky na zakázku – možnost nechat si vyrobit alexandritový šperk přesně podle vašich představ
• Přírodní i laboratorně vytvořené alexandrity – na výběr podle preferencí i rozpočtu
• Doprava zdarma a 120 dní na vrácení
• Výroba z recyklovaných kovů – až 90 % šperků z recyklovaného zlata, stříbra a platiny

Prohlédnout alexandritové šperky v Eppi

Často kladené otázky o alexandritu

Co je alexandrit?

Alexandrit je vzácná odrůda chryzoberylu (BeAl₂O₄), která mění barvu od zelené po purpurovou v závislosti na typu osvětlení. Patří mezi nejvzácnější drahokamy světa.

Proč alexandrit mění barvu?

Změnu barvy způsobuje stopová příměs chromu, který pohlcuje žlutou část světelného spektra. Při studeném denním světle se kámen jeví zelený, při teplém umělém osvětlení purpurový.

Kolik stojí alexandrit?

Cena přírodního alexandritu gemologické kvality se pohybuje orientačně od 12 000 Kč do více než 2 000 000 Kč za karát podle kvality, velikosti a původu. Laboratorně vytvořený alexandrit je výrazně dostupnější – cca od 1 500 Kč za karát.

Jak rozeznat pravý alexandrit od syntetického?

Rozdíl mezi přírodním a laboratorně vytvořeným alexandritem dokáže s jistotou určit jen gemologická laboratoř pomocí spektroskopie a analýzy inkluzí. Pokud zvažujete nákup přírodního alexandritu vyšší hodnoty, doporučujeme nechat kámen certifikovat nezávislou gemologickou laboratoří, například GIA, IGI, AGL nebo Gübelin.

Je alexandrit dobrá investice?

Přírodní alexandrity nad 1 karát s výraznou změnou barvy a certifikátem uznávané laboratoře patří mezi rostoucí investiční drahokamy. Uralské exempláře dlouhodobě patří mezi nejžádanější sběratelské kameny.

Pro koho je alexandrit kámen narození?

Alexandrit je moderním kamenem narození pro červen v systému American Gem Trade Association. Je také tradičním dárkem k 55. výročí svatby a některé zdroje ho řadí i k 15. výročí (křišťálová svatba).

Je alexandrit dostatečně odolný pro každodenní nošení?

Ano. S tvrdostí 8,5 v Mohsově stupnici patří alexandrit mezi nejodolnější drahokamy – tvrdší jsou pouze korund (safír a rubín), moissanit a diamant. Kameny s dobrou čistotou (bez větších inkluzí, které ho mohou činit křehčím) jsou vhodné i do zásnubních prstenů a dalších šperků pro každodenní nošení.

Kde se alexandrit těží?

Nejznámější ložiska jsou v Rusku (Ural), Brazílii (Hematita, Minas Gerais), na Srí Lance, v Tanzánii, na Madagaskaru, v Indii a Zimbabwe. Ruské alexandrity dosahují nejvyšší ceny díky mimořádné schopnosti změny barvy.

Jak čistit šperky s alexandritem?

Nejbezpečnější je čištění vlažnou vodou s neutrálním mýdlem a měkkým kartáčkem. Vyhněte se agresivním chemikáliích a u kamenů s inkluzemi také ultrazvukovým čističkám.

Existuje alexandrit s kočičím okem?

Ano, alexandritové kočičí oko je extrémně vzácná varieta kombinující změnu barvy s chatoyance (světelným proužkem). Patří mezi nejdražší efektové drahokamy vůbec.

Co je laboratorně vytvořený alexandrit?

Laboratorně vytvořený alexandrit je kámen se stejným chemickým složením, krystalovou strukturou i optickými vlastnostmi jako přírodní, který vzniká řízenou krystalizací v laboratoři. Je dostupnější a šetrnější k životnímu prostředí.

Jaký je rozdíl mezi alexandritem a barvu měnícím safírem?

I safír může měnit barvu, ale proměna je zpravidla méně výrazná než u alexandritu. Chemicky a fyzikálně jde o zcela odlišné minerály – alexandrit je chryzoberyl (BeAl₂O₄), safír je korund (Al₂O₃).