Rubín – král drahokamů a kámen vášnivé červené

Aktualizováno: 27. července 2026

Rubín je červená drahokamová odrůda korundu (oxidu hlinitého, Al₂O₃) a spolu se smaragdem, safírem a diamantem patří mezi tradiční „velkou čtyřku“ drahokamů. Charakteristickou červenou barvu způsobuje stopová příměs chromu. S tvrdostí 9 v Mohsově stupnici patří rubín mezi nejtvrdší drahokamy vůbec – stejnou tvrdost má i safír, tvrdší jsou už jen moissanit (9,25) a diamant (10). Díky tomu se hodí i do zásnubních prstenů pro každodenní nošení – opatrnější zacházení vyžadují jen rubíny s nižší čistotou, které bývají křehčí kvůli přirozeným inkluzím. Nejcennější rubíny mají sytou čistou červenou s lehkým modrým podtónem, označovanou jako „holubí krev“ (pigeon blood). Rubín je tradičním kamenem narození pro červenec a darem k 15. a 40. výročí svatby. Název pochází z latinského ruber – červený.

Co je rubín – mineralogie a původ názvu

Rubín je červená drahokamová odrůda korundu (Al₂O₃). Korund se v přírodě vyskytuje v mnoha barvách a platí jednoduché pravidlo: jakýkoli červený korund se označuje jako rubín, všechny ostatní barevné odrůdy jako safíry (viz GIA – Ruby a Mindat – Ruby). Červenou barvu způsobuje stopová příměs chromu v krystalické mřížce. Čím víc chromu, tím sytější červená, ale i víc vnitřních trhlin (chrom při růstu vnáší pnutí). Naopak přítomnost železa barvu tlumí a posouvá do hnědočervených odstínů – proto nejcennější rubíny pocházejí z hornin chudých na železo.

Název rubín pochází ze středolatinského rubinus, odvozeného z latinského ruber (červený). Ve staroindickém sanskrtu se mu říkalo ratnaraj – doslova „král drahokamů“. V Indii byl po staletí ceněn výše než diamant.

Fyzikální vlastnosti rubínu

Základní informace

• Drahokamová rodina Korund
• Drahokam znamení Lev, Rak, Beran
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
  9
• Naleziště Myanmar (Barma), Mozambik, Thajsko, Srí Lanka, Vietnam, Madagaskar, Tanzanie, Afghánistán
• Drahokam měsíce Červenec
• Barva
  Od růžově červené přes čistou sytou červenou („holubí krev“) po purpurově červenou.

Gemologické parametry rubínu

• Chemické složení Al₂O₃ (oxid hlinitý) se stopovým chromem
• Relativní hustota 3,97–4,05
• Krystalografická soustava trigonální, šestiboké hranoly
• Index lomu 1,762–1,770
• Dvojlom 0,008–0,010
• Štěpnost žádná (jen odlučnost)
• Lom lasturnatý
• Vryp bílý
• Lesk sklený
• Pleochroismus zřetelný (purpurově červená / oranžově červená)
• Fluorescence silná červená (díky chromu, charakteristická pro barmské rubíny)

Korund a vztah rubínu k safíru

Hranice mezi tmavě růžovým safírem a světlým rubínem je dodnes předmětem gemologické diskuse a v různých laboratořích se hodnotí mírně odlišně. V praxi platí: kámen se označuje jako rubín tehdy, když jeho červená barva převažuje nad růžovou.

Jak rubín vzniká v přírodě

Rubín vzniká přeměnou (metamorfózou) hornin bohatých na hliník a chudých na křemík za vysokých teplot a tlaků – typicky v mramorech (metamorfovaných vápencích) a v amfibolitech. Do některých nalezišť se navíc dostává na povrch spolu s alkalickými bazalty, které vynesou dříve vzniklé krystaly z hloubky. Pro vznik je potřeba současně přítomnost chromu a nepřítomnost železa, což je geologicky vzácná kombinace – kvalitní rubín je proto v přírodě výrazně vzácnější než kvalitní safír. Nejcennější rubíny vznikají v mramorových ložiskách, kde nízký obsah železa nechá chromovou červenou i fluorescenci naplno vyniknout. Nejznámější jsou barmské doly v Mogoku.

Jakou barvu má rubín a co je „holubí krev“

Rubín pokrývá široké spektrum červených odstínů – od růžově červené přes čistou sytou červenou po purpurově červenou. Nejcennější je odstín „holubí krev“ (anglicky pigeon blood) – sytá čistá červená s jemným modrým podtónem a silnou červenou fluorescencí. Sytost a tón barvy závisí hlavně na poměru chromu a železa v krystalu: víc chromu = sytější červená, víc železa = tmavší, méně čistá červená a slabší fluorescence.

Proč je rubín červený a smaragd zelený?

Zvláštností rubínu je, že jeho červenou barvu způsobuje stejný prvek jako zelenou barvu smaragdu – chrom. Jak je možné, že stejný prvek vytváří dvě tak odlišné barvy? Odpověď leží v uspořádání atomů okolo chromu. V korundu (rubínu) jsou atomy chromu obklopené kyslíkem v těsnější geometrii než v berylu (smaragdu). Těsnější uspořádání mění, jak elektrony chromu interagují se světlem – v rubínu se pohlcuje zelená část spektra a propouští se červená, ve smaragdu naopak. Toto chování popisuje tzv. teorie krystalového (ligandového) pole (podrobněji Britannica – Ligand fields).

Holubí krev – nejcennější odstín rubínu

Označení „pigeon blood“ se historicky používalo pro nejlepší barmské rubíny z údolí Mogok. Dnes ho renomované gemologické laboratoře (SSEF, Gübelin, GRS) uvádějí přímo v certifikátu – ovšem jen u kamenů, které splňují přesně definovaná kritéria: vysokou sytost čisté červené, jemný modrý podtón a silnou červenou fluorescenci pod UV světlem (vysoký obsah chromu při nízkém obsahu železa). Detailní kritéria publikují GRS i společně SSEF + Gübelin.

Pleochroismus rubínu

Rubín vykazuje zřetelný pleochroismus – při natočení mění odstín mezi purpurově červenou a oranžově červenou. Brusič kámen orientuje tak, aby v koruně vyzařovala žádanější purpurová červená; špatně natočený kámen ztrácí na ceně.

Existuje modrý nebo zelený rubín?

Ne. Rubín je z definice červený korund – jakákoli jiná barva korundu se nazývá safír. Modrý i zelený korund existují – jen se jim neříká rubín, ale safír. Termíny jako „modrý rubín“ nebo „zelený rubín“ jsou proto jen marketingové a mineralogicky nepřesné. Platí jednoduché pravidlo: červený korund = rubín, jakákoli jiná barva = safír.

Johnson rubíny – růžově červená varianta

Johnson rubíny jsou obchodní označení pro rubíny z afrického dolu Johnson Mines – mívají typickou jemnější růžově červenou až malinovou barvu, někdy s lehkým zákalem a mléčným leskem. Část trhu je v některých klasifikacích řadí spíš mezi růžové safíry (hranice rubín / růžový safír není ostrá, viz Korund a vztah rubínu k safíru). Stejný typ jemné růžově červené barvy se často objevuje i u laboratorně vytvořených rubínů.

Cena rubínu – kolik stojí pravý kámen

Rubín patří mezi nejdražší drahokamy na světě. Cena silně závisí na kombinaci čtyř faktorů: barvy, původu, úpravy a hmotnosti. Začíná řádově u stovek korun za karát (běžná šperkařská kvalita – menší a tmavší kameny, často tepelně upravené) a u nejlepších neupravených barmských kamenů „holubí krev“ dosahuje statisíců až milionů korun za karát – v rekordech překonává i diamanty srovnatelné velikosti.

Faktory ovlivňující cenu rubínu

• Barva – nejdůležitější faktor. „Holubí krev“ je výrazně dražší i proti odstínům, které jsou jen o něco méně syté.
• Původ – barmské (myanmarské) rubíny z Mogoku jsou historicky nejdražší, následuje Mozambik (Montepuez).
• Úprava – neupravený („no heat“) kámen má proti tepelně upravenému výrazně vyšší cenu.
• Čistota – rubíny prakticky vždy obsahují inkluze, „eye-clean“ kámen (čistý při pohledu pouhým okem) je vzácnost.
• Hmotnost v karátech – cena za karát roste strmě nelineárně (1 karát = 0,2 g). Kvalitní rubín nad 3 ct je vzácný, nad 5 ct mimořádný.
• Kvalita brusu – ovlivňuje intenzitu barvy i lesk.

Orientační ceny rubínu (za karát)

Hmotnost	Běžná šperkařská kvalita	Vysoká kvalita (tepelně upravený)	Top neupravený (Barma „holubí krev“)
do 0,5 ct	300–1 500 Kč	2 000–8 000 Kč	20 000–60 000 Kč
0,5–1 ct	1 000–4 000 Kč	5 000–20 000 Kč	50 000–200 000 Kč
1–3 ct	3 000–15 000 Kč	20 000–150 000 Kč	200 000–2 000 000 Kč
nad 3 ct	10 000–60 000 Kč	100 000–500 000 Kč	individuální ocenění (miliony Kč)

Ceny jsou orientační, vždy záleží na konkrétním kameni, aktuálním trhu a certifikaci. U broušených drahokamů se cena standardně počítá za karát (1 karát = 0,2 g).

Rubín vs. diamant – co je dražší?

Záleží na konkrétním kameni. Ty nejvzácnější rubíny – neupravené barmské kameny v barvě „holubí krve“ – překonávají za karát i diamanty srovnatelné velikosti, zatímco běžný rubín ze šperkařské nabídky vyjde levněji než podobně velký diamant. Rekordní cena za karát byla zaplacena v roce 2015 za Sunrise Ruby (25,59 ct, prodán za 30,42 milionu dolarů).

Věděli jste? Ke každému šperku s rubínem z Eppi přikládáme náš certifikát Eppi s vlastnostmi kamene. Nezávislý gemologický certifikát (např. GIA, GRS, SSEF nebo Gübelin) zajistíme za příplatek. Doručení i vrácení máte zdarma po celém Česku.

Tepelná úprava a plnění trhlin – co vědět před koupí

Většina komerčně dostupných rubínů prošla tepelnou úpravou – jde o stabilní, trvalou a celosvětově akceptovanou úpravu, která hodnotu kamene zásadně nesnižuje, a je tak na trhu standardem. Méně často pak narazíte na dva opačné konce spektra: na jednom vzácné a výrazně dražší neupravené („no heat“) rubíny, na druhém nejdostupnější rubíny plněné olovnatým sklem (lead-glass filled ruby), které mají odlišné nároky na péči.

Tepelná úprava – standard trhu

Zahřívání na teploty kolem 1 600–1 800 °C zvýrazňuje a sjednocuje barvu a odstraňuje rušivé odstíny. Úprava je trvalá a kámen se po ní chová stejně jako přírodní neupravený rubín, jen vypadá lépe. Podle gemologických zdrojů projde tepelnou úpravou cca 95–98 % rubínů na světovém trhu – rubíny z ložiska Mong Hsu i z thajských ložisek skoro vždy. Neupravený („no heat“) rubín v barvě „holubí krve“ je vzácnost a v aukcích patří mezi hlavní důvody rekordních cen.

Plnění trhlin olovnatým sklem (composite ruby)

Rubíny s povrchovými trhlinami se někdy plní olovnatým sklem, které trhliny opticky „zacelí“ a kámen tím nabude na sytosti barvy i čistotě. Takové kameny se gemologicky nazývají glass-filled rubíny; když je skla ve výbrusu opravdu hodně, mluví se o composite rubínu – kámen je pak vlastně směsí přírodního korundu a skla. Olovo je chemicky vázané ve skle (ve formě oxidu) a zdravotně rizikové není. Co se ale mění, jsou mechanické vlastnosti: kámen je oproti čistě přírodnímu rubínu křehčí a citlivý na chemikálie (chlór, kyseliny, čističe stříbra), teplotní šok i ultrazvuk – sklo se v nich může rozpouštět nebo praskat. Po úpravě tyto rubíny vypadají velmi pěkně a jsou cenově dostupnou cestou k většímu rubínovému šperku, jen je dobré počítat s šetrnější péčí.

Důležitost certifikátu

Ke každému šperku s rubínem v Eppi přikládáme vlastní certifikát, který popisuje vlastnosti kamene (typ, hmotnost, barvu, čistotu, tvar, původ – přírodní/lab-grown). U dražšího rubínu (nad cca 1 ct nebo při ceně přes několik desítek tisíc) má smysl si pořídit i nezávislý gemologický certifikát z renomované laboratoře (např. GIA, GRS, SSEF nebo Gübelin), který uvádí původ kamene, typ a rozsah úpravy a u nejlepších kamenů i hodnocení barvy („pigeon blood“). Nezávislý certifikát standardně nepřikládáme ke všem šperkům, ale rádi vám ho ke konkrétnímu kameni zajistíme na vyžádání.

Jak poznat pravý rubín – přírodní, syntetický a simulovaný

Na trhu se setkáte se třemi typy: přírodním rubínem (většinou tepelně upraveným), laboratorně vytvořeným / syntetickým (stejné chemické i fyzikální vlastnosti jako přírodní) a simulovaným (vzhledově podobný materiál jiného složení – sklo, granát, spinel). Přírodní rubín od syntetického laik obvykle nerozezná – spolehlivý je až rozbor inkluzí pod gemologickým mikroskopem nebo certifikát z laboratoře. Přírodní rubíny prakticky vždy obsahují jehlovité krystalky rutilu („hedvábí“), drobné krystaly jiných minerálů a barevné zónování. Syntetické rubíny vyrobené Verneuilovou metodou mají naopak pod lupou viditelné zakřivené růstové linie a často i drobné plynové bublinky.

Syntetický rubín – historie a metody

Syntetický rubín je vůbec prvním komerčně syntetizovaným drahokamem v historii. Roku 1902 oznámil francouzský chemik Auguste Verneuil metodu „plamenové fúze“ – jemně mletý oxid hlinitý se stopovým chromem se taví v kyslíkovodíkovém plameni a krystalizuje do podoby protáhlé hrušky, tzv. boule. Metoda je dodnes v provozu. Později přibyly i další technologie – flux-melt (Chathamovy a Kashanovy rubíny) a hydrotermální syntéza. Syntetický rubín má stejné vlastnosti jako přírodní, jen je výrazně dostupnější – cena syntetického rubínu se podle velikosti a metody pohybuje řádově od desítek Kč po nižší tisíce Kč za karát (více o laboratorně vytvořených drahokamech).

Simulovaný rubín a imitace

• Červené sklo – nejlevnější imitace s nízkou tvrdostí (5,5); pod lupou v něm bývají patrné drobné bublinky.
• Červený granát – chemicky jiný minerál s nižší tvrdostí (7–7,5); jeho červená bývá tmavší a méně živá než u rubínu a nevykazuje chromovou fluorescenci.
• Červený spinel – historicky nejčastější záměna; oba minerály obsahují chrom a jejich rozlišení trvalo až do konce 18. století (viz slavné „rubíny“, které jsou ve skutečnosti spinely).
• Dublety – kámen složený z tenké vrstvy pravého rubínu na podkladu z levnějšího materiálu.

Více v článku přírodní, syntetické a simulované drahokamy.

Vizuální a fyzikální znaky pravosti

• Inkluze a barevné zónování – přírodní rubín pod lupou skoro vždy ukáže krystalky nebo „hedvábí“; sklo je naopak opticky rovnoměrné a zejména u větších kamenů v něm pod 10× lupou objevíte drobné plynové bublinky (kulaté nebo oválné, někdy i protáhlé).
• Tvrdost 9 – rubín poškrábe sklo i běžnou ocel. Zkouškou tvrdosti tak vyloučíte měkčí imitace (například sklo), syntetický rubín ale nepoznáte – má stejné složení i tvrdost jako přírodní.
• Pleochroismus – při natáčení mění odstín mezi purpurovou a oranžovou červení; sklo a granát jsou opticky izotropní.
• Fluorescence pod UV – silně červeně fluoreskují hlavně syntetické a ty nejkvalitnější barmské rubíny (hodně chromu, málo železa); běžné přírodní kameny s vyšším obsahem železa svítí slabě nebo vůbec, takže samotná fluorescence spolehlivé vodítko není. Granát a sklo na UV světlo zpravidla nereagují.
• Certifikát z gemologické laboratoře – jediná stoprocentně spolehlivá metoda.

Rubín ve šperkařství – jak vybrat šperk

Díky tvrdosti 9 a absenci štěpnosti patří rubín mezi drahokamy vhodné do všech typů šperků včetně zásnubních prstenů pro každodenní nošení – u konkrétního kamene ale vždy záleží na jeho kvalitě a čistotě (kameny s více inkluzemi – drobnými vměstky a trhlinkami – nebo plněné sklem vyžadují opatrnost). Používají se u něj prakticky všechny fazetové brusy (ovál, kulatý briliant, hruška, smaragdový brus, polštář) i jemný routový brus (rose cut); kameny s hvězdicovým efektem (asterismem) se brousí do kabošonu – hladké klenuté formy bez fazet. Sytá červená si rozumí prakticky se všemi kovy – od chladného kontrastu bílého zlata a platiny po teplý tón žlutého a růžového zlata.

Rubín nejvíc vynikne v klasických fazetových brusech, které jeho barvu krásně prozáří. Moc mu ale sluší i routový brus (rose cut) – plochý spodek a fasety klenuté do špičky dávají kameni měkčí, trochu vintage vzhled. – Nikol, produktová manažerka Eppi

Hvězdicový rubín a efekt asterismu

Některé rubíny obsahují natolik husté vrstvy jehlovitých inkluzí rutilu, že při dopadu světla vznikne na povrchu efekt šesticípé hvězdy, která se při natáčení po kameni pohybuje. Tento jev se nazývá asterismus a vzniká odrazem světla od tří souborů jehlovitých inkluzí orientovaných do tří směrů. Hvězdicové rubíny se brousí výhradně do kabošonu – fazetový brus by hvězdu rozbil. Ceněné jsou kameny s ostrou, vycentrovanou hvězdou a sytou červenou barvou. Nejslavnějším hvězdicovým rubínem je Rosser Reeves Star Ruby (138,72 ct).

Zásnubní prsteny s rubínem

Pro páry, které chtějí výrazný barevný kámen s tradicí i odolností, je rubín skvělou alternativou k diamantu. Oblíbené jsou halo prsteny (centrální rubín v diamantovém věnečku, který barvu zvýrazňuje a opticky zvětšuje) a modely s postranními diamanty. Rubín je ale dost výrazný sám o sobě, takže se často osazuje i jako čistý solitér do krapen. A kdo chce něco netradičního, může zvolit prsten v champagne zlatě – vlastním odstínu zlata od Eppi. Více v článku typy osazení drahokamů.

Rubínové náušnice, přívěsky a náhrdelníky

V nabídce Eppi najdete rubínové náušnice od pecek po slavnostní visací modely, přívěsky s rubínem i prsteny s rubínem od jemných šperků po statement kousky inspirované art deco.

Vhodné kovy pro rubínové šperky

• Bílé zlato a platina – neutrální bílá barva kovu nechává vyniknout barvu kamene, takže se obzvlášť hodí ke kvalitním rubínům s pěknou výraznou červení.
• Žluté zlato – tradiční teplý look, výborně sluší kamenům s lehce oranžovým nádechem.
• Růžové zlato – jemně růžový, prakticky neutrální odstín; s rubínem vytváří měkčí přechod místo ostrého kontrastu, hezky funguje u purpurově červených kamenů a u jemnějších Johnson rubínů, které mají barvu víc do růžova.
• Stříbro – dostupnější varianta pro celou kategorii rubínových šperků.

Tip od našich zlatníků: Čím je kámen křehčí, tím měkčí kov je vhodný k jeho osazení do šperku. Bílé zlato je z běžných zlatnických kovů nejtvrdší (a 14karátové je tvrdší než 18karátové) – pro kvalitní rubín s vysokou tvrdostí to není problém, ale k rubínům se skleněnou výplní nebo s více inkluzemi a prasklinkami je šetrnější žluté zlato, platina nebo stříbro. – Nikita, zlatník Eppi

Péče o šperky s rubínem

Péče o rubín je díky jeho tvrdosti nenáročná. Na čištění bohatě stačí vlažná voda s neutrálním mýdlem a měkký kartáček (ideálně dětský zubní), po opláchnutí kámen osušte měkkou utěrkou – jemné náčiní volíme hlavně kvůli kovu a osazení, samotnému rubínu tvrdší kartáček neublíží.

Vhodnost ultrazvuku závisí na kvalitě konkrétního kamene: u čistého tepelně upraveného rubínu bez výrazných vad bývá v pořádku, ale rubíny plněné sklem nebo s větším množstvím inkluzí a trhlinek do ultrazvuku nepatří. Pokud si kvalitou kamene nejste jistí, nechte čištění na zlatníkovi – třeba v rámci našeho ročního servisu.

V rámci doživotního servisu Eppi váš šperk s rubínem jednou ročně profesionálně vyčistíme, zkontrolujeme osazení kamene a provedeme běžnou údržbu – zdarma. Stavte se za námi na Národní 28 v Praze.

Co rubínu škodí

• Composite / glass-filled rubíny – vyhněte se ultrazvuku, chemikáliím (chlór, kyseliny, čističe stříbra) i prudkým teplotním šokům.
• Prudké rázy – ačkoli je rubín velmi tvrdý, není nezničitelný. U zásnubního prstenu doporučujeme klasické krapnové nebo halo osazení a sundání při sportu nebo manuální práci.
• Skladování – uložte odděleně. Rubín hladce poškrábe většinu ostatních drahokamů ve šperkovnici, takže oddělené uložení chrání hlavně je.

Lunetové (bezel) osazení kámen po zasazení spolehlivě chrání – citlivější je ale samotné fasování. Kovový lem se totiž musí po celém obvodu přitlačit těsně ke kameni, aby ho pevně držel, a právě tímhle tlakem může křehčí kámen prasknout. U rubínů se skleněnou výplní nebo s více prasklinkami proto dáváme přednost krapnám. – Nikita, zlatník Eppi

Rubín vs. ostatní červené drahokamy

Rubín není jediným červeným drahokamem na trhu – konkuruje mu hlavně červený spinel, různé odrůdy granátu (pyrop, almandin, rhodolit, český granát) a červený turmalín (rubelit). Rubín si mezi nimi přesto drží první místo. Je totiž nejen mimořádně tvrdý (9 na Mohsově stupnici) a u nejlepších kamenů rozzářený chromovou fluorescencí, ale pojí se s ním i prestiž, kterou si buduje už tisíce let a kterou ostatní červené kameny nemají.

Srovnání červených drahokamů

Naleziště rubínu ve světě

Historicky nejcennější rubíny pocházejí z Myanmaru (Barmy). Dnes je největším světovým producentem kvalitních rubínů Mozambik s ložiskem Montepuez, objeveným roku 2009. Dalšími významnými zdroji jsou Thajsko, Srí Lanka, Vietnam, Tanzanie, Madagaskar a Afghánistán.

Myanmar (Barma) – Mogok a „holubí krev“

Údolí Mogok ve střední Barmě je legendárním ložiskem rubínů – těžba je tu doložená po staletí a barmské rubíny z mramoru jsou v gemologii etalonem barvy „holubí krve“. Tajemství je v geologii: mramory s nízkým obsahem železa nechávají chromovou červenou i fluorescenci plně vyniknout – železo je totiž netlumí. Ložisko Mong Hsu, otevřené v 90. letech, dodává hlavně kameny vyžadující tepelnou úpravu.

Mozambik – moderní špička trhu

Ložisko Montepuez v provincii Cabo Delgado bylo objeveno v květnu 2009 a během několika let se proměnilo v největší zdroj kvalitních rubínů na světě. Mozambické rubíny dnes konkurují barmským i v nejvyšších kvalitách a v aukcích pravidelně dosahují vysokých cen.

Thajsko, Srí Lanka a další zdroje

Thajsko bylo historicky významným zdrojem tmavších rubínů s nahnědlým podtónem, které kvůli barvě téměř vždy procházely tepelnou úpravou. Dodnes je významným centrem obchodu s rubíny. Srí Lanka dodává spíš světlejší růžově červené kameny a je domovem nejslavnějšího hvězdicového rubínu. Vietnam, Tanzanie, Madagaskar a Afghánistán jsou menší, ale pro trh významná ložiska.

Historie rubínu – kámen králů a válečníků

Rubín patří mezi nejstarší ceněné drahokamy lidstva. Ve starověké Indii, Barmě i ve středověké Evropě byl symbolem moci, vášně, ochrany a životní síly (více v Symbolice rubínu). V evropské tradici býval řazen mezi tzv. kardinální drahokamy – pětici nejvzácnějších kamenů spolu s diamantem, smaragdem, safírem a ametystem.

Rubín a spinel – dlouho zaměňované drahokamy

Až do konce 18. století evropská gemologie neuměla spolehlivě rozlišit rubín od červeného spinelu – chemické rozlišení provedl jako první francouzský mineralog Jean-Baptiste Romé de l'Isle v roce 1783. Do té doby se všechny červené kameny obchodovaly souhrnně jako „rubíny“ nebo „balas-rubíny“ a důsledkem jsou stovky „rubínů“ v evropských korunovačních klenotech, které jsou ve skutečnosti spinely nebo rubelity – včetně Black Prince's Ruby (170 ct, britská Imperial State Crown), Timur Ruby (352,5 ct) a velkého červeného kamene v české svatováclavské koruně.

Slavné rubíny ve světě

Mezi nejznámější rubíny patří aukční rekordman Sunrise Ruby, britský Edwardes Ruby, hvězdicový Rosser Reeves Star Ruby a ohromný Liberty Bell Ruby vyřezaný do podoby Zvonu svobody. Český kontext zastupují svatováclavské korunovační klenoty – ovšem s upřesněním, že velká část jejich „rubínů“ jsou ve skutečnosti spinely a rubelity.

Sunrise Ruby – aukční rekord

Barmský rubín o hmotnosti 25,59 ct v kvalitě „holubí krev“, neupravený, zasazený do prstenu od Cartiera. V květnu 2015 se na aukci Sotheby's v Ženevě prodal za rekordních 30,42 milionu dolarů – v té době šlo o nejvyšší cenu zaplacenou za rubín i o nejvyšší cenu za karát (zdroj: Sotheby's, Guinness World Records).

Edwardes Ruby a Rosser Reeves Star Ruby

Edwardes Ruby je barmský kámen o hmotnosti 167 ct, který v roce 1887 věnoval John Ruskin britskému Natural History Museum v Londýně. Pojmenovaný je po britském generálu Sir Herbertu Edwardesovi. Rosser Reeves Star Ruby ze Srí Lanky (138,72 ct) je považován za jeden z největších a nejkvalitnějších hvězdicových rubínů na světě – reklamní průkopník Rosser Reeves ho roku 1965 daroval Smithsonian Institution ve Washingtonu (zdroj: Smithsonian).

Liberty Bell Ruby

Skulptura miniaturního Zvonu svobody o hmotnosti 8 500 ct (cca 1,7 kg) je zdobená 50 diamanty – po jednom za každý stát USA. Vznikla v roce 1976 k 200. výročí USA z jednoho z největších kdy vytěžených rubínů (surový kámen byl nalezen v 50. letech ve východní Africe). V listopadu 2011 byla ukradena ze šperkařství v Delaware a od té doby zůstává nezvěstná.

České svatováclavské korunovační klenoty

Svatováclavská koruna Karla IV. z roku 1346 je posázena 96 drahokamy (44 spinely, 30 smaragdy, 19 safíry, jedním rubínem, jedním rubelitem a jedním akvamarínem) a 20 perlami. Velký červený kámen v čelní části koruny, dlouho považovaný za rubín, byl koncem 90. let gemologickou analýzou identifikován jako rubelit (červená odrůda turmalínu) – ve středověku se totiž všechny červené kameny souhrnně označovaly jako karbunculus, ať šlo o rubíny, spinely, granáty nebo rubelity.

Rubín jako kámen narození a výročí svatby

Rubín je tradičním kamenem narození pro červenec. V astrologii se přiřazuje Lvovi (rubín je tzv. „kámen Slunce" – Slunce je vládnoucí planetou Lva), Rakovi (červencové znamení) a Beranovi (jako ohnivému znamení). Ve svatební tradici se rubín daruje k 15. a 40. výročí svatby – 40. výročí se přímo nazývá rubínová svatba. Pro červencové oslavence i páry slavící dlouhé manželství patří rubínový šperk k nejoblíbenějším dárkům.

Přečtěte si také: která výročí svatby se u nás slaví a inspirace na dárky.

Symbolika a účinky rubínu

Tradičně je rubín spojován s vášní, životní silou, odvahou a láskou. Ve starověké Indii byl symbolem královské moci a po staletí ceněn výše než diamant. V Barmě platil za kámen ochrany bojovníků. V katolické tradici byl rubín jedním ze symbolů Krista a krve mučedníků a v evropských korunovačních klenotech zastupoval královskou moc a božské právo vládnout.

S tím souvisí i účinky, které se rubínu odedávna přisuzují. Podle lidové víry a litoterapie měl dodávat energii a odvahu, posilovat vůli a vášeň, chránit nositele před nebezpečím a povzbuzovat srdce i krevní oběh. Jako kámen lásky a vnitřního ohně se traduje také jako dárek, který má vztah oživit a prohloubit.

Poznámka: Eppi neuvádí žádné léčivé ani magické účinky rubínu. Výše uvedená symbolika je prezentována výhradně jako historická a kulturní tradice.

Proč si pořídit šperk s rubínem v Eppi

Rubín potěší každého, kdo hledá výrazný, symbolický a zároveň odolný drahokam – ať už si vybíráte zásnubní prsten, dar k 40. výročí svatby, nebo narozeninový šperk pro červencového oslavence. V Eppi získáte:

• Doživotní servis zdarma – jednou ročně váš rubínový šperk vyčistíme, zkontrolujeme osazení kamene a provedeme běžnou údržbu.
• Certifikát kvality Eppi ke každému šperku s drahokamem – typ kamene, karáty, čistota, barva, tvar a původ.
• Precizní ruční výroba ve vlastní zlatnické dílně v centru Prahy.
• Na výběr ze žlutého, bílého i růžového zlata (14karátové i 18karátové), stříbra i platiny.
• Šperky na zakázku – rubínový šperk přesně podle vašich představ.
• Doprava i vrácení zdarma a 120 dní na vrácení.
• Šperky vyrábíme z recyklovaných kovů.

Projděte si naši nabídku rubínových šperků nebo se zastavte v naší prodejně na Národní 28 v Praze – poradíme vám s výběrem osazení i kovu.

Prohlédnout si rubínové šperky

Často kladené otázky o rubínu

Co je rubín?

Rubín je mimořádně vzácný a ceněný drahokam – červená odrůda minerálu korundu (Al₂O₃), jehož barvu způsobuje stopová příměs chromu. Stejný minerál v jiných barvách se nazývá safír – platí jednoduché pravidlo: červený korund = rubín, jakákoli jiná barva = safír. Patří mezi tři nejcennější barevné drahokamy (rubín, safír, smaragd) – tzv. velká trojka. Spolu s diamantem se jim historicky říká „velká čtyřka“ drahých kamenů.

Jakou barvu má rubín?

Rubín je vždy červený – od růžově červené přes čistou sytou červenou po purpurově červenou. Nejcennější je odstín „holubí krev“ (pigeon blood) – sytá čistá červená s jemným modrým podtónem a silnou červenou fluorescencí.

Kolik stojí rubín?

Cena začíná řádově u stovek korun za karát (běžná šperkařská kvalita) a u nejlepších neupravených barmských kamenů „holubí krev“ dosahuje statisíců až milionů korun za karát. Nejdražší rubín v aukci (Sunrise Ruby, 25,59 ct) se v roce 2015 prodal za 30,42 milionu dolarů.

Jak poznat pravý rubín?

Přírodní rubín obsahuje charakteristické inkluze (jehlovité krystaly rutilu, barevné zónování) a má tvrdost 9. Spolehlivé odlišení od syntetického nebo simulovaného kamene dá až gemologická laboratoř – u dražšího rubínu se proto vyplatí nechat kámen certifikovat u nezávislé gemologické laboratoře (např. GIA, GRS, SSEF, Gübelin či české ČGL).

Počítá se cena rubínu za karát, nebo za gram?

U drahokamů se cena standardně uvádí za karát, ne za gram (1 karát = 0,2 g). Při srovnávání nabídek tedy vždy přepočítejte na karáty.

Pro jaký měsíc je rubín kámen narození?

Rubín je kamenem narození pro červenec. V astrologii se přiřazuje Lvovi, Rakovi a Beranovi.

Pro jaké výročí svatby se daruje rubín?

Klasicky k 15. a 40. výročí svatby. 40. výročí se přímo nazývá rubínová svatba.

Je rubín dražší než diamant?

Většinou ne – běžné rubíny ze šperkařské nabídky vyjdou levněji než diamant srovnatelné velikosti. Výjimkou jsou špičkové neupravené barmské rubíny v barvě „holubí krve“, které za karát překonávají i srovnatelné diamanty.

Existuje modrý nebo zelený rubín?

Modrý i zelený korund existují – jen se jim neříká rubín, ale safír. Rubín je totiž z definice červený korund, takže termíny jako „modrý rubín“ nebo „zelený rubín“ jsou mineralogicky nesprávné.

Co je syntetický rubín?

Laboratorně vytvořený rubín se stejnými chemickými i fyzikálními vlastnostmi jako přírodní – stejná tvrdost, složení i fluorescence. Rozdíl je jen v původu: nevznikl v přírodě, ale řízenou krystalizací v laboratoři. Šlo zároveň o vůbec první komerčně syntetizovaný drahokam v historii (Verneuilova metoda, 1902). Při srovnatelných vlastnostech je přitom výrazně dostupnější než přírodní kámen.

Je rubín tepelně upravovaný?

Cca 95–98 % rubínů na trhu prošlo tepelnou úpravou – jde o stabilní a celosvětově akceptovanou úpravu, která zlepšuje barvu a čistotu. Vedle toho je v nabídce i neupravený („no heat“) rubín v nejvyšší kvalitě (vzácnost s výrazně vyšší cenou) a naopak dostupnější sklem plněné rubíny. Typ úpravy uvádíme v certifikátu Eppi, který přikládáme ke každému šperku; nezávislý gemologický certifikát zajistíme za příplatek.

Co jsou rubíny plněné sklem (composite ruby)?

Rubíny s povrchovými trhlinami plněné olovnatým sklem, které trhliny opticky zacelí a zlepší tak barvu i čistotu kamene. Po úpravě vypadají velmi pěkně a jsou dostupnou cestou k většímu rubínovému šperku, jen je dobré počítat se šetrnější péčí – oproti neplněnému rubínu jsou křehčí a citlivější na chemikálie, teplo i ultrazvuk.

Jak čistit šperky s rubínem?

Vlažnou vodou s neutrálním mýdlem a měkkým kartáčkem. Ultrazvuk závisí na kvalitě kamene – u čistého tepelně upraveného rubínu bez trhlin bývá v pořádku, u rubínů plněných sklem nebo silně prasklých ho nepoužívejte. Když si nejste jistí, nechte čištění na zlatníkovi v rámci ročního servisu v Eppi.

Jaký je největší rubín na světě?

Největší kdy vytěžený a opracovaný rubín je Liberty Bell Ruby – 8 500 ct (cca 1,7 kg) vyřezaný v roce 1976 do podoby Zvonu svobody (od krádeže v roce 2011 je nezvěstný). U broušených fasetových rubínů z muzejních sbírek patří k největším Edwardes Ruby – 167 ct, barmský, ve sbírce Natural History Museum v Londýně. U hvězdicových rubínů drží prvenství Rosser Reeves Star Ruby (138,72 ct, Smithsonian Institution).

Proč jsou některé historické „rubíny“ v korunách spinely?

Až do konce 18. století evropská gemologie neuměla spolehlivě rozlišit rubín od červeného spinelu. Slavné „Black Prince's Ruby“ v britské Imperial State Crown i Timur Ruby v britských korunovačních klenotech jsou ve skutečnosti spinely.