Opál

Opál je amorfní formou křemene a vody, jejíž množství variuje, obvykle se však pohybuje mezi 6 a 10 %. Tento polodrahokam je výsledkem sezónních dešťů, které promáčí vysušenou půdu v oblastech, které se klimatem podobají australskému vnitrozemí – nejkrásnější a největší opály pocházejí většinou právě z Austrálie. Voda tam prosakuje hluboko do starých hornin a nese v sobě rozpuštěné sloučeniny křemíku. V následujících obdobích sucha se hodně vlhkosti odpaří a v puklinách zůstává usazen oxid křemičitý, z něhož se opál formuje.

Název opálu je odvozen ze staroindického slova „upala“, které sloužilo k označení drahého kamene.

Opál proslul jedinečnými pableskujícími barvami duhy, tzv. hrou barev (opalizací). V přírodě se nachází dvě základní variace opálů: drahé a obyčejné. Právě první skupina se vyznačuje hrou barev, kterou způsobují submikroskopické kuličky naskládané do mřížky – podobně jako pingpongové míčky v krabičce, kdežto druhou tvoří kameny neprůhledné a neopalizující. Jak světlo prochází strukturou drahého opálu, tak se paprsky rozkládají anebo ohýbají. A při ohýbání se světelné vlny tříští do barev duhy, tzv. spektrálních odstínů, výsledkem čehož je opalizace.

Jednotlivé barevné odlesky odpovídají velikosti kuliček v mřížce. Ty, které mají v průměru přibližně 0,1 mikronu (1/10 000 mm) odráží fialové světlo, ty s průměrem okolo 0,2 mikronu zase světlo červené. Ostatní barvy duhy vytváří kuličky ve velikostech mezi dvěma výše uvedenými (0,1 – 0,2 mikronu).

Ačkoliv znalci rozeznávají celou řadu kategorií, do nichž drahé přírodní opály dělí, my uvedeme pět hlavních, které vycházejí z klasifikace Amerického gemologického institutu (GIA):

• Bílý nebo světlý opál: průhledný nebo poloprůhledný kámen s hrou barev na bílém nebo světle šedém pozadí (podkladové barvě). Klasická bývá opalizace do odstínů modré nebo zelené.
• Černý opál: průhledný až neprůsvitný kámen opalizující na černém nebo tmavém podkladu. Na tomto pozadí krásně vynikne zelená hra barev.
• Ohnivý opál: průsvitný až průhledný kámen s hnědou, žlutou, oranžovou nebo červenou základní barvou. Tento typ – obvykle se nevyznačuje hrou barev – se občas označuje jako „mexický opál“.
• Boulder opál: průhledný až neprůhledný kámen opalizující na světlém až tmavém podkladu. Fragmenty okolní horniny (tzv. matrice) jsou jeho nedílnou součástí.
• Skelný nebo vodní opál: průsvitný až poloprůsvitný kámen s bezbarvým podkladem, vyniká výjimečnou hrou barev.

Základní informace

• Drahokamová rodina Mineraloid - Opál
• Drahokam znamení Štír a Střelec
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
• Naleziště Austrálie, Brazílie, Mexiko, USA, Kanada, Etiopie.
• Drahokam měsíce Říjen
• Barva
  
  Hra barev (tzv. opalizace), bílá, žlutá, oranžová, růžovočervená, černá, modrá. Ohnivý opál – od žluté přes oranžovou až po oranžovočervenou.

Gemologické parametry opálu

• Chemické složení SiO2.nH2O, oxid kremičitý s vodou
• Relativní hustota 1,98 až 2,50
• Krystalografická soustava Amorfního, ledvinového nebo hroznovitého tvaru
• Index lomu 1,37 až 1,52
• Vryp bílý
• Absorpční spektrum 700 až 640, 590 až 400
• Fluorescence Bílý opál – bílá, namodralá, zelenkavá, nahnědlá, ohnivý opál – zelenkavá až hnědá.

Kupujeme opál

Jednotlivé opály se, co se týče kvality a ceny, mohou výrazně lišit. Jsou stejně rozmanité jako sněhové vločky nebo otisky prstů, žádný kámen není úplně stejný jako ten druhý. Kvalita opálu se hodnotí podle tří základních kritérií: barva (color) – podkladová barva a opalizace, vzor (pattern) – uspořádání hry barev a čistota (clarity) – průhlednost a množství inkluzí. Oceňování kamene se skládá z pěti kroků, které by měly probíhat pod směřovaným osvětlením na tmavém pozadí. Otáčení opálu proti pozadí pomáhá při určování jeho typu a při evaluaci opalizace a brusu.

Jak ocenit opál

Typ (type)

Určit typ opálu:

• Černý,
• bílý,
• skelný atd.

Opalizace (play-of-color)

Určit poměr a kvalitu opalizace:

• Procento podkladové barvy,
• intenzita,
• dominující odstíny,
• škála barev,
• vzor.

Průsvitnost (transparency)

Určit průsvitnost:

• Průsvitný,
• neprůsitný atd.

Čistota (clarity)

Určit čistotu:

• Přítomnost horniny,
• důlky,
• popraskání atd.

Brus (cut)

Ohodnotit brus:

• Symetrie,
• tloušťka,
• leštění,
• hmotnost a kalibrace.

Barva (color)

Opály hrají jednou, dvěma či třemi barvami, nebo odráží celé spektrum duhy. Podkladový odstín, na němž vyniká hra barev, je způsoben postavením nepatrných nečistot v kuličkách oxidu křemičitého. Právě na základě tohoto odstínu pozadí se opál dělí na jednotlivé typy, z nichž některé jsou oceňované výše, jiné níže. Opalizace totiž lépe vynikne na tmavém podkladu. Hra barev patří k nejvýznamnějším aspektům opálů – pokud barevné tóny nejsou pouze jasné, ale zasahují celé spektrum, cena kamene roste raketovou rychlostí. Žádanou opalizaci determinují i samotné barvy, neboť třeba červená a oranžová se považují za nejlepší, těsně v jejich závěsu se nachází bílá. Hodnotu jednotlivých odstínů ale ovlivňují i módní trendy a osobní preference. Opalizace rovněž variuje podle pozorovacího úhlu nebo typu světla: ve stejné části kabošonu může pod jedním pohledem dominovat červená, pod jiným úhlem zas modrá. Nejcennější opály vynikají hrou barev pod všemi úhly.

U barvy se posuzuje i vzor (pattern), který se vztahuje na uspořádání opalizace v kameni. V obecné terminologii se operuje s následujícími pojmy:

• Záblesky nebo špendlíkové hlavičky: malé barevné skvrnky blízko u sebe.
• Harlekýn nebo mozaika: široké úhlové barevné skvrny blízko u sebe.
• Plamen: široké načervenalé pruhy nebo šmouhy, rozeseté v kameni.
• Páv: převažující modrá a zelená.

Obecně platí, že znalci vyhledávají velké barevné skvrny blízko u sebe. U cenných kamenů na vzoru opalizace záleží méně než na jasnosti barev. Při vyhodnocování vzoru se nesmí zapomenout ani na tzv. dead spots (mrtvé zóny), které jsou ve hře barev patrné pouze na pozadí a které dokáží snížit cenu jinak krásného kamene.

Čistota (clarity)

Jako čistota se u opálu hodnotí jeho průsvitnost a minimum inkluzí. Škála zahrnuje kameny zcela průhledné i úplně neprůsvitné. Odborníci oceňují čistotu na základě typu opálu, proto si u skelných považují průsvitnost, kdežto u černých obdivují neprůhledný podklad. Šmouhaté nebo mléčné pozadí snižuje cenu každého opálu, kámen je méně atraktivní a nedostatečně stabilní. Čistotu narušují fraktury, důlky a další povrchové vady. Kameny mohou občas obsahovat částečky mateřské horniny (matrice), což ne vždy je na škodu (opět vše závisí na typu opálu). Úbytek vlhkosti v opálu vede ke vzniku drobných prasklin, které připomínají pavučinu – je vhodné se proto vyhýbat nadměrným teplotám a přímým slunečním paprskům a jasnému světlu. Kameny inklinující ke snižování obsahu vody se prodávají za nižší ceny.

Brus (cut) a tvar (shape)

Brusiči při výběru tvaru zvažují barvu, tvar a čistotu opálu. Podobně jako u nejkvalitnějších drahokamů se profesionálové snaží udržet co nejvyšší karátovou váhu a podtrhnout opalizaci, proto se přizpůsobují přirozenému vzhledu kamene a brousí nepravidelné tvary. Návrháři často tvarují šperk podle jedinečného opálu. Na druhou stranu klasické bílé opály komerční kvality se často brousí do oválu nebo tvaru ledviny. U brusu se cení jeho symetričnost, kabošon by měl být dobře zaoblený, aby pod co nejvíce úhly co nejlépe vynikla živá hra barev. Příliš nízký kabošon je náchylný k lámání, příliš vysoký se zas obtížně zasazuje do klenotu.

Opracování opálu

Vzhledem ke křehkosti opálu se příležitostně přistupuje k jeho tvrzení a prodlužování jeho životnosti. Ač většina kamenů používaných ve šperkařství je dostatečně kvalitní, aby odolala běžnému nošení, u tenčích brusů se musí přihlédnout k jejich vlastnostem a přejít k úpravám. Opálům se dodává opora v podobě skla, která hodnotu kamene ovlivní tak, že se prodává za zlomek ceny boulder opálu, který patří k nejlevnějším neupravovaným přírodním opálům. Výrobci však dokáží vytvořit velice atraktivní šperky i z velice tenkých opálů.

Nejčastější jsou zdvojené nebo ztrojené opály. U zdvojeného se kámen ve spodní části připevní k tenké podložce z obsidiánu, barveného černého chalcedonu, černého skla, přírodního obyčejného opálu nebo plastu. Trojitý opál se skládá z tenkého kamene vloženého mezi vrstvu bezbarvého křemene nebo čirého skla a obsidiánu, chalcedonu nebo černého skla. Například ohnivé opály ve většině případů nejsou upravovány.

Na trhu se objevují rovněž syntetické opály, které začala na počátku 70. let 20. století vyrábět Gilson Company. Tato společnost vysrážením vytvořila mikroskopické kuličky oxidu křemičitého, které následně nechala rok v kyselé vodě. Nakonec hydrostatickým tlakem dosáhla toho, že kuličky se konsolidovaly tak, aby nedošlo k narušení uspořádání, které způsobuje opalizaci. Imitace opálu lze vyrobit i ze skla. Výhodou syntetických opálů je samozřejmě jejich nízká cena, díky které jsou šperky s nimi snadno dostupné.

Cena

Cena opálů se odvíjí od řady faktorů. Jedním z nejdůležitějších je podkladová barva, kde platí, že čím tmavší, tím bude kámen dražší. Na černém nebo tmavém základu totiž vyzní opalizace mnohem sytěji a živěji, proto nejvíce zaplatíte za černé nebo tzv. skelné (crystal) opály (jejich bezbarvost dokáže rozehrát všechny barvy duhy nevídaným způsobem). Podobně opalizace ohnivých červených opálů je na trhu staví nad zelené a následně modré kameny. Z ohnivých opálů vynikají vysoce kvalitní červené odstíny známé jako třešňové opály. Pozorované vzory barev těchto kamenů jsou nekonečné v jejich rozmanitosti a každý z nich je jedinečný. Vzácné a unikátní vzory významně přidávají opálu na hodnotě. Vliv na zaplacenou částku mají samozřejmě i různé nedokonalosti a inkluze či popraskání, popř. úpravy zlepšující vlastnosti kamene.

Zajímavosti o opálu

Jedinečnost

Opál tvoří řady kuliček oxidu křemičitého, jež vynikají fascinujícím množstvím barev a vzorů. Žádné dva opály nejsou nikdy úplně stejné.

Vznik

Při vzniku opálu naplní křemičitá hmota pukliny ve skále. Jak se voda odpařuje, ukládá se oxid křemičitý v podobě drobounkých kuliček.

Lom světla

Opálová pableskující hra světel je způsobena tím, jak se světlo láme přes drobné kuličky oxidu křemičitého, které jsou usazeny tak, že připomínají pingpongové míčky v krabičce.

Prohlédnout si opálové šperky

Mýty a legendy

Možná jste zaslechli, že opál přináší smůlu a je kamenem zla. Dlouhý čas v to věřil celý svět. Tento mýtus se však zrodil až na základě bestselleru Sira Waltera Scotta – Anne of Geierstein, v němž hlavní hrdinka obviněná ze spolčení s ďáblem zemřela, když na její šperk zdobený opálem omylem dopadla kapka svěcené vody a zničila jeho barvu. Veřejnost to vzala jako varování před tímto nešťastným kamenem a evropský trh s opály upadl na více než 50 let do velkých potíží.

Ve starověku opál symbolizoval věrnost a sebedůvěru a později se začal spojovat s křesťanskou modlitbou. Tradovalo se, že má silné terapeutické účinky a chrání před onemocněním zraku. Jako amulet prý pomáhal proti nemocem a posiloval oči a mysl. Záblesky červené a zelené vedly k tomu, že mu lidé přisuzovali hojivé vlastnosti rubínu (zastavení krvácení) a smaragdu (léčba nemocí).

Ve středověku lidé věřili, že pokud budou blondýnky nosit náhrdelník z opálů, vyvarují se vyblednutí nebo ztmavnutí vlasů. Podobně panovalo přesvědčení, že opál učiní člověka neviditelným, bude-li si to opravdu přát, a proto se mu říkalo „patron zlodějů“ (patronus forum).

Australské domorodé legendy vypráví, jak pelikán pomocí opálu dal lidem oheň. Jednoho dne se lidé Wangkumara rozhodli vyslat do Severního teritoria pelikána, aby jim po návratu řekl, co tam je. Pelikán odletěl a nesl si v zobáku ryby a vodu na cestu. Po čase se rozhodl na chvíli si odpočinout na vrcholku kopce. Přitom se podíval dolů pod sebe a užasl, jak krásnými barvami hrají skály pod ním – spatřil opály. Jiskřivé kameny pelikána tak zaujaly, že do nich začal klovat zobákem. Odletující jiskry zapálily okolní suchou trávu. Plameny se rozmáhaly a šířily se dolů k lidu Wangkumara, který na úpatí kopce tábořil. Lidé tak poprvé mohli maso a ryby opéci a byli za to velice vděčni.

V antickém Římě na opál nahlíželi jako na matku všech polodrahokamů a drahokamů. Významný římský filozof a historik Plinius o opálu pronesl, že má vlastnosti všech drahých kamenů: „Je v nich měkčí oheň než v rubínu, oslnivý nach ametystu a mořská zeleň smaragdu – a to vše se skví v neuvěřitelné jednotě. S jejich krásou soupeří barvy malířů, plameny šlehající z hořící síry nebo oheň poháněný olejem.“

V řecké mytologii zase věřili, že opály jsou Diovými slzami radosti, které prolil po vítězství nad Titány.

Pro Aztéky představovaly opály pozemský důkaz rajských vod. V Indii opály pokládali za „bohyně duhy“, které se proměnily v kámen, aby unikly nechtěné pozornosti jiných bohů. V arabském světě zas věřili, že opály jsou poslané z nebe v podobě blesku a že v sobě zachycují božské světlo.

Opál a jeho účinky

Opál zesiluje povahové rysy a nezáleží, zda jsou pozitivní či negativní, a rovněž vynáší na povrch charakterové vlastnosti, takže je možné s nimi pracovat a měnit je. Zvyšuje sebevědomí a sebeúctu a pomáhá lidem pochopit jejich plný potenciál. Přináší lehkost a spontánnost. Prý pomáhá stimulovat originalitu a dynamickou kreativitu, povzbuzuje zájem o umění a je skvělým pomocníkem při hledání vlastního já a smyslu života. Jako kámen absorpční a reflexní umožňuje objevit skryté myšlenky a pocity a pracovat s nimi. V oblasti karmy opál podporuje a vyzdvihuje pozitivní emoce a učí, že vše se nám vrátí. Opál také zastupuje spravedlnost a harmonii a jako ochranný kámen svého nositele opatruje na nebezpečných místech.

Opál se vždy spojoval s láskou a vášní, stejně jako s touhou a erotikou. Tento svádivý kámen zesiluje emocionální cítění a uvolňuje zábrany. Občas působí i jako emocionální stabilizátor. Nošení opálu prý přináší loajalitu a věrnost.

Opály léčí infekce a horečky. Přispívají i k posílení paměti. Kromě toho čistí krev a ledviny, regulují hladinu inzulínu, usnadňují porod a zmírňují PMS. Prospívají očím, především v podobě elixíru. Všeobecně jsou prý tyto kameny nejužitečnější v prevenci špatného zdravotního stavu, neboť posilují imunitní systém a napomáhají tělu odolávat infekci.

O opálu se rovněž tvrdí, že poskytuje oporu lidem trpícím závislostí na chemických látkách. Kámen jim dodává sílu a schopnost převzít zpět kontrolu nad vlastním životem.

Měňavým opálem se od kolébky pyšní Štíři. Fascinující drahokam jim dopřává víru v duchovní rozměr života a tlumí jejich neústupnost a tvrdohlavost. Na povrch vytahuje jejich charizma a zároveň posiluje jejich vnitřní motivaci k řešení problémů. S ním Štíři dokáží plně využít svůj obrovský potenciál. Raci si v přítomnosti kamene uvědomí pestrost lidského bytí a plně si užijí své pocity. Lvy nutí zkoumat vlastní nitro, ale nezapomíná podněcovat jejich tvořivost. Berani se v nadšení nad pozitivními účinky opálu lépe vyjadřují a Střelci nastupují na cestu sebezdokonalení. Z Kozoroha se pod vlivem drahokamu stává umělec s bezbřehou fantazií, zatímco Vodnář si užívá hravost života a radost z nových podnětů a zkušeností. Rybám pableskující kámen otevírá proměnlivé bohatství jejich vnitřního světa.

Nejznámější opál

Plamenná královna

Snad nejznámější ze všech opálů, vytěžený v roce 1918, má působivý tvar „opálového oka“, a je dokonalým příkladem kamene, který vznikl vyplněním dutiny. Centrální plocha opálu je zvýšená a hraje červenými nebo zlatými odstíny v závislosti na úhlu pohledu. Okolní lem je sytě modrý a zelený a kámen celkově připomíná sázené vejce, podle čehož se mu rovněž přezdívá. Váží přes 263 ct a je jedním z mála známých muzejních opálů, které nikdy nebyly nabízeny ve veřejné aukci. Pochází samozřejmě z Austrálie.

Další známé opály

Opál Olympic Australis

Po olympijských hrách konaných v Melbourne v roce 1956 byl pojmenován největší nalezený opál. V jižní Austrálii, kde letní teploty přesahují nezřídka 40 °C, nalezli dosud největší a nejcennější opál na světě. Kámen o karátové váze dosahující 17 000 ct byl nechán neopracovaný a v současnosti je přechováván ve firmě Altmann & Cherny.

Opál Aurora Australis

Tento kámen se pokládá za nejhodnotnější černý opál na světě. Oválný, broušený a leštěný kámen s harlekýnským vzorem s dominující červenou, zelenou a modrou na černém pozadí váží 180 ct. Jeho výjimečnost vychází z jeho velikosti a výrazné živé opalizace. Bez zajímavosti není, že vznikl ve starém mořském lůžku, a proto má na zadní straně obtisknutou hvězdici.

Opál Sluneční bůh

Jako Sluneční bůh se označuje kámen vytěžený Aztéky v 16. století v Mexiku. Jedná se o drahý bílý opál vážící 35 ct. Vrchní část kabošonu je vyřezaná do podoby lidské tváře obklopené plameny, na základě čehož se odvozuje jeho název. Ví se, že se tento opál nějakým způsobem dostal Blízký Východ, kde ho zasadili do zlaté brože. Po několik století ho vystavovali v perském chrámu. Do Fieldova muzea ve Spojených státech, kde je dosud uložen, ho dovezl vážený sběratel drahých kamenů Philip Hope v polovině 19. století.

Zajímavosti o opálu

1. Opál je národním kamenem Austrálie.
2. Císařovna Evženie, manželka Napoleona III., opály odmítala nosit kvůli jejich špatné pověsti. Na druhou stranu britská královna Viktorie se pověrám smála a všem svým dcerám při vdavkách opály darovala.
3. V Asii považují opál za kámen naděje.
4. Opál nemění barvu podle nálady nebo teploty svého nositele. Záleží pouze na orientaci kamene a světelných podmínkách.
5. Existuje celá řada odrůd opálu - níže ty nejobvyklejší:
   • opál drahý je průzračný, modravě bílý a hraje duhovými barvami,
   • opál ohnivý je žlutý až červený, průhledný a opalizuje,
   • hyalit je průzračný a podobný zmrzlým kapkám vody,
   • gejzírit je pórovitý opál vysrážený z horkých pramenů,
   • opál obecný neprůhledný, nebo průsvitný jen na hranách,
   • kašolong je křídově bílý opál vznikající ztrátou vody, takže se někdy řadí k chalcedonu,
   • menilit je hlízovitý, nelesklý opál šedých až hnědých barev.
6. Obyčejný neprůhledný opál je označován podle vzhledu, např. voskový má hnědou barvu, mléčný bílý, dřevitý vznikl prokřemeněním dřeva, tzv. opáljaspis je proniklý limonitem nebo hematitem, a proto je hnědý až červený.
7. Nejkvalitnější opály pocházejí z Austrálie (Queensland, Nový Jižní Wales) Mexika, USA, Velké Británie, Jižní Afriky, Kanady, ale mezi významná místa, kde se nacházejí, patří i Čechy a Slovensko.

Zdroje obrázků: gia.edu, minerals-of-the-world.weebly.com, alaintruong.com, macsopals.com, edtrayes.com, mailasail.com