Drahokamy přírodní, či jiné?

Rozhodnete-li se koupit si drahý kámen, jistě si všimnete různorodého označení i velkých cenových rozdílů u kamenů, které na první pohled vypadají stejně. Podobně matoucí a zavádějící může být i gemologická terminologie. Kdo se mimo zlatnickou branži dokáže jednoduše orientovat v termínech, jako je přírodní, upravovaný, syntetický, simulovaný a vytvořený kámen, že? Co přesně se skrývá pod označením drahokam a polodrahokam? Vždyť každý zdroj tvrdí něco jiného. Dokážeme se do vás vžít, a proto se s vámi chceme podělit o pár informací z naší klenotnické dílny.

Drahokam vs. polodrahokam

Také se často setkáváte v obchodech s drahými kameny, v odborných časopisech i knihách s označením drahokam a polodrahokam? Máte pocit, že každý ze zdrojů, na něž jste narazili, podává vlastní vysvětlení těchto termínů? Pokusíme se vše uvést na pravou míru a ozřejmit jednotlivá pojmenování, se kterými se ve světě třpytivých broušených nerostů nejspíše setkáte.

Myšlenka, že některé kameny jsou drahé a další jen polodrahé, se nese desítky let. Za drahokamy se tradičně označují diamanty, rubíny, smaragdy a safíry, které vynikají vysokou cenou, a to především kvůli své mimořádné barvě, brilanci a vzácnosti. Drahokamy si jistě zaslouží svoje výjimečné postavení, co se však skrývá za řadou mýtů a mylných představ opředenými polodrahokamy?

Lidé se běžně domnívají, že rozdělení drahých kamenů na drahokamy a polodrahokamy je staré jako lidstvo samo. Ve skutečnosti první zmínky o podobném členění pochází až z poloviny 19. století. Jako legendu musíme vyhodnotit i tvrzení, že za drahokamy se vždy pokládaly pouze čtyři výše zmíněné kameny (tzv. velká čtyřka). Ve skutečnosti vždy záleží pouze na prameni, neboť podle mnoha z nich se na seznamu drahokamů objevovalo mnoho dalších prvků, jako třeba perla nebo opál. Starověcí Řekové k nim řadili i ametysty, jež svoji výjimečnost ztratily po objevu velkých ložisek v Brazílii a Uruguayi v 1. polovině 19. století. Krátce vzato, jako polodrahokam se označoval kámen nižší hodnoty. Tento mýtus o unikátnosti však záhy narušily ještě větší rarity ve světě třpytivých kamenů: turmalín odrůdy paraiba, tsavorit nebo červený beryl. Jejich cena a neobvyklost dokáží cenu za karát např. středně kvalitního safíru významně překročit.

Nikdo, kdo se rozhodne pořídit si drahý kámen, by neměl hledět na označení „drahokam“ či „polodrahokam“, které zůstává nejednotné. Dnes se jedná o zastaralou klasifikaci, která s reálnou hodnotou kamene nemá nic společného. Pozornost kupujícího by se měla soustředit na barvu, čistotu, brus a karátovou hmotnost zvoleného nerostu. Už i zlatníci upouštějí od zavádějícího dělení a všechny kameny používané ve šperkařském průmyslu označují jako drahokamy.

Světová klenotnická konfederace (CIBJO) definuje jako drahokam přírodní anorganický materiál. Z toho vyplývá, že současný svět překonal vládu tzv. velké čtyřky a k pojmenování ametystů, citrínů, granátů, rubínů, turmalínů, safírů, olivínů i diamantů apod. používá mnohem přesnější souhrnné pojmenování drahokam.

Typy drahokamů podle původu

Přírodní (natural/real) a přírodní upravované (genuine) drahokamy

Jak už sám název napovídá, u přírodních kamenů se jedná o nerosty těžené v přírodě. Neprochází žádnou úpravou, jež by vylepšila jejich barvu či čistotu. Brusič je pouze vybrousí do co nejlepšího tvaru, dále podstupují jen leštění. Ve špercích se objevují sice v odlišné podobě, než ve které se získaly při těžbě, ale můžete si být jisti, že neprošly žádnou umělou přeměnou. Oproti tomu upravované kameny jsou ty přírodní, jež prošly změnou, jejímž úkolem bývá vylepšení vzhledu a potlačení nedokonalostí. Neboť přírodní drahokamy mají k perfektnosti často daleko, zlepšuje se jejich barva a čistota teplem, chemickými procesy, radiací nebo laserem. Jako příklad lze uvést zvýraznění modré barvy u topazů. Kdyby se místo takto k dokonalosti upravených drahokamů používaly přírodní, většina z lidí by si je nemohla dovolit.

Poznámka na okraj: Ne všechny drahokamy honosící se označením přírodní jsou opravdu cenné. Menší i větší kameny chabé kvality se těží sice často, ale bez úprav nejsou hodnotné. Drahokamy se cenově liší především podle vzácnosti.

Zajímavost: Drahokamy, jež zpravidla nebývají upravovány: granát, peridot (olivín), alexandrit a měsíční kámen.

Kameny, které v naší nabídce najdete v přírodní variantě: akvamarín, ametyst, citrín, diamant, granát, jantar, morganit, olivín, tanzanit, topaz, turmalín.

Lab-grown drahokamy (created), jinak označované jako syntetické drahokamy (synthetic)

Za specificky nastavených podmínek a vysokého tlaku vznikají v laboratorním prostředí vhodné předpoklady k výrobě vytvořených drahokamů. Tyto kameny nestvořila příroda, ale šikovní laboranti. Lab-grown drahokamy oplývají stejnými chemickými, optickými a fyzickými vlastnostmi jako ty pravé. Nepovažují se za falešné, protože po všech stránkách odpovídají těm přírodním, ač vznikly za použití jiných metod. Neliší se barvou, tvrdostí, složením, leskem a vzhledem, jedině snad menším množstvím inkluzí.

Vzhledem k tomu, že tyto drahokamy mají stejné chemické vlastnosti jako ty přírodní, odpovídají jim i mineralogickým složením. Odborníci nechají v laboratoři v rámci zvolené ideální metody růst krystaly, do nichž přimíchávají různé oxidy a roztoky, aby získali tu správnou konzistenci, odstín a tvar kamene. O metodách, jakými se v laboratořích drahokamy vytvářejí, si můžete přečíst více v našem článku zaměřeném pouze na laboratorně vytvořené drahokamy.

Nezapomeňte však, že ne všechny vytvořené kameny mají stejnou kvalitu. Zejména u dražších šperků proto vždy žádejte drahokam s certifikátem, který potvrzuje jeho původ.

Převážně stříbrné šperky a také některé ze šperků zlatých najdete v naší nabídce s laboratorně vytvořenými kameny kvůli lepší cenové dostupnosti. Těmito drahokamy jsou: rubín, safír, smaragd, alexandrit a opál.

Simulované drahokamy (simulated)

Již celá tisíciletí se lidé snažili vyrábět napodobeniny a imitace vzácných drahokamů, a to především kvůli jejich cenové dostupnosti. Za simulované drahokamy, tzv. simulanty, se označují ty kameny, které se svému drahému bratříčkovi podobají pouze opticky. Po stránce chemického složení a fyzikálních vlastností se však jedná o něco zcela jiného. Před staletími byl rozdíl mezi přírodním drahokamem a simulantem jednoduše rozpoznatelný i laikem, dnes však díky vylepšeným výrobním metodám lze říci, že na první pohled rozdíl nevidíte. Už před tisíci lety Egypťané dokázali vyprodukovat neprůhledné modré sklo, které se barvou podobalo tehdy velmi oblíbenému tyrkysu. To, že jde o simulovaný kámen, však bylo patrné ihned.

K nejoblíbenějším a nejčastějším materiálům k výrobě simulantů patří bezpochyby sklo, které je snadno dostupné a dobře barvitelné. Ze skla je možné vyrobit napodobeniny tanzanitu, akvamarínu, alexandritu, ametystu, citrínu, smaragdu, opálu, olivínu, modrého topazu nebo turmalínu.

Zajímavost: Kromě toho, že bývají drahokamy nahrazovány kameny z umělého materiálu, docházelo desítky let i k jejich záměně za jiné drahokamy, ať úmyslně z důvodu umělého navýšení ceny klenotu, či z neznalosti. V řadě viktroriánských šperků tak například objevíte granát, který byl dlouhá léta považován za rubín.

V naší nabídce momentálně najdete šperky s pěti druhy simulovaných kamenů: turmalínem, tanzanitem, smaragdem, alexandritem a morganitem.

Diamant a jeho alternativy

Diamanty patří bezpochyby mezi nejoblíbenější drahokamy a září nejen v centru zásnubních prstenů, ale zdobí i další šperky, ve kterých často doprovází jiné barevné drahokamy.

Nejen z cenových, ale i ekologických a etických důvodů se na trhu začaly objevovat jiné drahokamové alternativy, které mají diamanty ve špercích nahradit. K nejznámějším z nich patří synteticky vytvořený kubický zirkon, jenž se začal komerčně vyrábět v 70. letech minulého století a od té doby tvoří součást velkého množství bižuterie a levnějších šperků. V některých našich špercích můžete najít také bílé safíry nebo topazy, které jsou přírodní původu a jsou ve srovnání se zirkony odolnější. Za nás jsou skvělou volbou pro náušnice, přívěsky nebo náramky, pokud chcete kvalitní šperk, ale diamanty si z cenových důvodů nemůžete dovolit. Za nejlepší a nejsofistikovanější náhražku diamantu se pak považuje uměle vytvářený moissanit, jenž je téměř stejně tvrdý jako diamant, a dokonce má i podobné vlastnosti. Ten je oblíbenou volbou zejména v zásnubních prstenech a potěší všechny páry, pro které je důležitá otázka udržitelnosti, ochrany životního prostředí a etického původu drahokamů.

Proč kupovat vytvořené a simulované drahokamy?

Ptáte se, proč kupovat lab-grown drahokamy? Připravili jsme pro vás pár důvodů, které vám potvrdí, že tyto kameny nejsou o nic horší než ty přírodní.

• Vysoce kvalitní přírodní drahokamy existují, ale jsou vzácné a velmi drahé. Zejména cena smaragdů, safírů a rubínů dosahuje astronomických výšek pokud se jedná o kameny prvotřídní kvality. Právě proto vznikají vytvořené kameny, jež osloví cenovou dostupností a stejnými vlastnostmi jako ty pravé.
• Lab-grown drahokamy jsou skvělou alternativou i z ekologického a etického hlediska. Jejich výroba je udržitelná a nezatěžuje životní prostředí. Pracovní podmínky v laboratořích jsou navíc férové a pracovníci nejsou žádným způsobem vykořisťováni.
• Další výhodou je i vizuální dojem z vytvořených drahokamů. Ty přírodní často nedosahují požadované kvality. Spousta nedostatků v podobě inkluzí narušuje jejich půvab a jejich barva nebývá příliš sytá, spíše mdlá. Naopak laboratorně vytvořené kameny zaujmou téměř perfektní čistotou a žádným nebo malým počtem vad.
• V případě kamenů, u kterých by byla jejich laboratorní výroba příliš náročná, představují skvělou volbu drahokamy simulované, jež mají srovnatelný vzhled jako ty přírodní, ale jsou cenově dostupnější.

Drahokamy jsou nádherné, podle svého původu se však liší vzhledově i cenově, proto by kupující měl být během svého nákupu informován o rozdílech mezi jednotlivými typy. U všech šperků, které najdete v naší nabídce, uvádíme podrobné informace o původu kamenů, které jsou v nich použité. Každý z různých typů drahokamů vyniká specifickými vlastnostmi a cenovým odstupňováním si dokáže najít své příznivce. Laboratorně vytvořené, syntetické a simulované drahokamy nabízejí klenotníkům i zákazníkům cenově dostupné náhrady za přírodní kameny. Těžba pravých nerostů je drahá a vysoká poptávka jejich hodnotu ještě zvyšuje. Laboratorní technici mohou hromadně vyrábět drahokamy, jež splňují požadavky spotřebitelů a nižší cenou je činí dostupnými širšímu publiku. Zlatníci rádi tyto drahokamy využívají při tvorbě módních doplňků.

Zdroje: Gem: The Definitive Visual Guide, Gems & Crystals: From One of the World's Great Collections gemselect.com, rocktumbler.com, thejewelleryeditor.com, heart-in-diamond.com, jewelrywise.com, gia.edu, gemrockauctions.com