Olivín (peridot) – drahokam ze zemského pláště i z meteoritů

Aktualizováno: 25. srpna 2026

Olivín je minerál ze skupiny křemičitanů hořčíku a železa se vzorcem (Mg,Fe)₂SiO₄. Jeho průhledným zeleným krystalům, které jsou vhodné k vybroušení, se říká peridot a ve starší české literatuře také chryzolit. Zelenou barvu jim dodává železo, jedna ze základních složek minerálu, takže se peridot v jiné barvě ani nevyskytuje.

Do středověké Evropy ho ve velkém rozšířili křižáci a zdejší klenotníci ho pak po staletí považovali za smaragd, odtud přezdívka „smaragd křižáků“. Má tvrdost 6,5–7 podle Mohsovy stupnice, je kamenem měsíce srpna a patří k cenově nejdostupnějším zeleným drahokamům vůbec.

Co je olivín, peridot a chryzolit

Olivín se běžně bere jako jeden minerál, přesnější ale je, že je to název pro jednu stavbu krystalu. Prozradí to jeho vzorec (Mg,Fe)₂SiO₄: závorka znamená, že na stejné místo v mřížce se vejde hořčík i železo, a to v jakémkoli poměru. Je to tedy jedna stavba s vyměnitelnou součástkou. Na jednom konci škály stojí čistě hořečnatý forsterit (Mg₂SiO₄), bezbarvý až světle žlutý, na druhém čistě železnatý fayalit (Fe₂SiO₄), hnědý až téměř černý. Většina kamenů leží někde mezi oběma konci a odborně se takové skupině říká izomorfní řada (zdroj: Mindat). Zelený peridot se drží blízko hořečnatého konce škály a právě poměr obou kovů rozhoduje o jeho odstínu.

Olivín, peridot, chryzolit – v čem je rozdíl

Jeden kámen, tři jména, ale každé znamená něco trochu jiného:

Název	Co přesně označuje	Kde se používá
Olivín	minerál jako takový, včetně neprůhledných zrn v hornině	mineralogie, geologie, běžná čeština
Peridot	průhledný zelený krystal, vhodný k vybroušení do šperku	klenotnictví a mezinárodní obchod s drahokamy
Chryzolit	starší název pro peridot, občas zúžený na světlejší, nažloutlé kameny	starší literatura, dnes se už moc nepoužívá

Zjednodušeně: každý peridot je olivín, ale ne každý olivín je peridot. Skoro všechen olivín na Zemi tvoří obyčejnou horninu a do šperku by se nikdy nedostal. Označení chryzolit se v minulosti používalo i pro úplně jiné kameny, třeba pro chryzoberyl, zelený turmalín nebo demantoid, takže je nejednoznačné. V klenotnictví se dnes drží název peridot.

Základní informace

• Drahokamová rodina minerál ze skupiny olivínu (křemičitany)
• Drahokam znamení Střelec
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
  6,5–7
• Naleziště USA (Arizona), Pákistán, Myanmar, Čína, Vietnam, Tanzanie, Norsko, okrajově i Česká republika
• Drahokam měsíce srpen
• Barva
  od žlutozelené přes olivově zelenou až po nahnědle zelenou barvu

Gemologické parametry olivínu

• Chemické složení (Mg,Fe)₂SiO₄, křemičitan hořčíku a železa
• Relativní hustota 3,28–3,48 (zelené kameny obvykle 3,3–3,4, nahnědlé při horní hranici)
• Krystalografická soustava kosočtverečná (rombická)
• Index lomu 1,650–1,703
• Dvojlom 0,035–0,038
• Vryp bílý
• Štěpnost nedokonalá
• Lom lasturnatý
• Lesk skelný až mastný
• Absorpční spektrum pásy zhruba na 493, 473 a 453 nm
• Fluorescence žádná

Jak olivín vzniká

Olivín patří k hlavním minerálům zemského pláště, tedy vrstvy, která leží pod zemskou kůrou a sahá do hloubky stovek kilometrů. Nahoru se dostane nejčastěji tak, že ho vynese stoupající magma. Krystaly proto najdeme v čedičích a podobných vyvřelinách, často v kulovitých shlucích, kterým se říká olivínové koule. Jsou to úlomky pláště, které si magma přibralo cestou vzhůru.

Většina surových zrn je pro šperkaře nepoužitelná, protože jsou drobná, popraskaná a zakalená. Průhledný krystal, ze kterého se dá vybrousit kámen o pár karátech, je vzácný, a čisté kusy nad 10 ct jsou raritou (zdroj: GIA).

Jakou barvu má olivín

Peridot je vždycky zelený a jinou barvu mít nemůže. Jeho zelenou barvu způsobuje železo. U většiny drahokamů je barvicí prvek jen stopovou příměsí, tady je pevnou součástí krystalové mřížky. Odborně se takovému zbarvení říká idiochromatické.

Proč je olivín zelený

Zelenou barvu způsobuje dvojmocné železo (Fe²⁺). Charakteristický olivově zelený odstín vzniká zhruba při 12–15 % železa v mřížce. Při vyšším podílu se barva zakalí do hnědozelené (zdroj: International Gem Society). Nažloutlé tóny způsobuje trojmocné železo (Fe³⁺). Kameny s menším obsahem železa jsou naopak světlejší a mají limetkový nádech.

Který odstín olivínu je nejdražší

Na trhu se nejdráž prodává čistě zelená barva bez žlutého nebo hnědého tónu. Takové kameny se najdou jen zřídka a většina olivínů je spíš žlutozelená (zdroj: GIA). Ve šperku ale i světlejší limetkový odstín působí svěže a živě, takže tady rozhoduje vkus, ne cenovka. Nejsytější barvu mívají velké sběratelské kameny. V malém kameni urazí světlo kratší cestu, pohltí se ho míň, a odstín proto působí bledší. Do šperků se ale běžně brousí kameny mnohem menší, než jsou tyhle sběratelské kusy.

Zajímavá je i stálost barvy. Protože zelená barva pochází ze základního složení kamene, a ne ze stopových příměsí, olivín svůj odstín skoro nemění a působí stejně zeleně na denním světle i večer pod lampou. Jen na přímém slunci z něj o něco víc vystoupí žluté tóny.

Třeba u smaragdu je to jinak. Jeho zelená barva pochází ze stopového množství chromu a vanadu, takže víc záleží na tom, čím na něj svítíte: v denním světle vypadá nejsytěji, kdežto pod teplým umělým světlem se jeho zeleň otepluje a nabírá lehce načervenalý tón. Olivín tímhle neprochází, a právě proto mu Římané říkali „večerní smaragd“ – při svíčkách zůstal zelený, zatímco smaragd pohasl.

Cena olivínu

Olivín patří k cenově nejdostupnějším drahokamům se sytou zelenou barvou. Srovnatelně zbarvený smaragd nebo tsavorit stojí násobně víc.

Co ovlivňuje cenu olivínu

Nejvíc o ceně rozhoduje barva, sekundárně čistota a velikost kamene. Cena za karát navíc s velikostí prudce roste, i při stejné kvalitě – velké čisté kameny jsou totiž vzácné. Dalším faktorem je původ: nejvýš se cení kameny z Myanmaru a pákistánského údolí Sapat, odkud pocházejí velké kusy se sytou trávově zelenou barvou. Hnědý nádech srazí cenu vždycky, bez ohledu na velikost.

Orientační ceny olivínu za karát

Ceny se liší podle zdroje a kvality kamene. Následující rozpětí platí pro samotný kámen (bez šperku) a berte ho jako orientační:

Velikost	Komerční kvalita (A)	Střední kvalita (AA)	Špičková kvalita (AAA)
do 2 ct	do 200 Kč/ct	500–1 000 Kč/ct	1 000–2 000 Kč/ct
2–10 ct	200–600 Kč/ct	1 000–2 000 Kč/ct	2 000–5 000 Kč/ct
nad 10 ct	600–1 800 Kč/ct	3 000–9 000 Kč/ct	9 000 Kč/ct a výš

Kolik stojí šperk s olivínem

U hotového šperku cenu určuje především kov a případné doplňkové kameny. Stříbrné náušnice nebo přívěsek s olivínem se proto pohybují v řádu nižších tisíců korun, zatímco zlatý prsten s olivínem a diamanty se dostane na desítky tisíc. Protože je olivín dostupný i ve větších velikostech, můžete si pořídit výrazný šperk s velkým kamenem za rozumnou cenu.

Kvalita olivínu: čistota, brus a stupně AAA až A

Kvalitu olivínu posuzujeme podle stejných kritérií jako u ostatních barevných kamenů – podle barvy, čistoty, brusu a velikosti. Jak se čistota hodnotí obecně, najdete v nápovědě o čistotě drahokamů. Zdaleka největší váhu má přitom barva, teprve pak čistota (množství inkluzí) a velikost.

Čistota a „leknínové listy“

Kvalitnější olivíny nemají okem viditelné inkluze. Pod lupou se v nich objevují drobné krystalky jiných minerálů a především reflexní inkluze diskovitého tvaru, kterým se pro jejich vzhled říká „leknínové listy“ (anglicky lily pads). Vznikají kolem drobného krystalu nebo dutinky uvnitř kamene (zdroj: International Gem Society).

Okem viditelné tmavé tečky cenu kamene znatelně snižují. Nejlevnější olivíny mají bledou barvu a výrazné černé skvrny.

Brus a tvar olivínu

Olivín se brousí v celé škále tvarů a stylů. Běžný je kulatý (round), oválný (oval), slzovitý (pear), polštářkový (cushion) i markýzový (marquise) tvar. Používá se briliantový brus, ve kterém kámen nejvíc jiskří, i stupňovitý (step) brus s paralelními fazetami, na kterém vynikne jeho čistota. Časté jsou i kabošony a korálky.

Brusič musí u olivínu počítat s jeho silným dvojlomem: kámen rozdělí každý paprsek světla na dva, takže se hrany zadních fazet při pohledu do kamene zdvojí a působí lehce rozmazaně. Zkušený brusič tenhle efekt potlačí správným natočením krystalu.

Odstupňování kvality olivínu

Stupně AAA, AA a A hodnotí celkovou kvalitu kamene, tedy barvu, čistotu i zpracování dohromady.

Jak poznat pravý olivín

Nejspolehlivější poznávací znak olivínu je jeho silný dvojlom, 0,035 až 0,038, což je mezi drahokamy hodně. Sklo ani syntetický spinel, kterými se olivín napodobuje, ho nemají. Ověření je ale práce pro gemologa nebo zlatníka.

„Pouhým okem dvojlom u olivínu většinou nepoznáte. U větších kamenů ho odhalíte lupou, u malých až pod mikroskopem.” – Nikita, zlatník Eppi

Úpravy a syntetické kameny

Olivín patří k několika málo barevným kamenům, které se prakticky neupravují. Barvu mu nezlepší zahřívání ani ozařování, takže odstín, který vidíte, je téměř ve všech případech přírodní. Výjimky jsou dvě: levnější kameny s prasklinami sahajícími na povrch se občas vyplňují bezbarvým olejem nebo pryskyřicí a u starších šperků se kámen někdy podkládá fólií.

Zelený peridot se laboratorně nepěstuje. V laboratoři sice vzniká syntetický forsterit, tedy hořečnatý člen olivínové řady, ten se ale prodává v modrém zbarvení jako napodobenina tanzanitu. Protože je každý pravý peridot přírodní olivín, je označení „lab-grown peridot“ zavádějící: takové zboží obvykle není olivín vůbec, ale jiný zeleně zbarvený materiál, nejčastěji syntetický křemen nebo laboratorně vytvořený safír. Rozdíly mezi přírodními, laboratorními a simulovanými kameny vysvětlujeme v nápovědě o původu drahokamů.

Surový olivín

Surový olivín má nejčastěji podobu drobných zaoblených zrn nebo krátkých krystalů s podélným rýhováním; obojí bývá zatavené v tmavé čedičové hornině. Sběratelé je hledají v olivínových koulích, ze kterých se dají vyklepat.

Surová zrna se na broušení skoro nikdy nehodí, protože bývají zakalená nebo příliš malá. Právě proto je rozdíl mezi hrstí surového olivínu za pár korun a vybroušeným peridotem tak velký.

Věděli jste? Ke každému šperku z Eppi přikládáme certifikát s popisem kamene, jeho parametry i původem. Víc najdete mezi výhodami nákupu v Eppi.

Olivín vs. smaragd, tsavorit a zelený turmalín

Zelených kamenů je na trhu víc a liší se cenou, tvrdostí i tím, odkud jejich barva pochází. Následující přehled pomůže při výběru:

Kámen	Tvrdost	Původ barvy	Cenová hladina
Olivín (peridot)	6,5–7	železo, základní složka kamene	nízká až střední
Smaragd	7,5–8	stopy chromu a vanadu	vysoká
Tsavorit	7–7,5	stopy vanadu a chromu	vysoká
Zelený turmalín	7–7,5	stopy železa a chromu	střední

Olivín je z téhle čtveřice nejměkčí, zato nejdostupnější. Smaragd bývá kvůli inkluzím křehčí, než by jeho tvrdost napovídala, kdežto tsavorit a turmalín snesou každodenní nošení nejlíp. Celou nabídku najdete mezi šperky se zeleným drahokamem.

Olivín ve špercích

S tvrdostí 6,5–7 patří olivín k měkčím drahokamům – poškrábou ho i drobná zrnka prachu ve vzduchu, která mají tvrdost kolem 7. Výběr šperku proto stojí za promyšlení.

Do kterých šperků se olivín hodí nejlíp

Z hlediska opotřebení jsou nejvhodnější olivínové náušnice, přívěsky a náhrdelníky s olivínem. Tam kámen do ničeho nenaráží a vydrží roky bez viditelných stop. Pořídit si můžete i prsteny s olivínem, ty ale chtějí o něco víc opatrnosti – na ruce prsten snadno o něco narazí, takže je olivín víc vystavený poškození.

V dílně olivín obvykle osazujeme do krapen, tedy kovových zoubků držících kámen po obvodu. Objímkové (bezel) osazení u olivínu děláme také, ale vyplatí se u něj myslet na dvě věci:

• Kov se při osazování zatlačuje na hrany kamene. A protože olivín snáší tlak hůř než tvrdší drahokamy, v nejhorším případě by mohl i prasknout. Pokud tedy máte vybraný konkrétní kámen, o který určitě nechcete přijít, nejbezpečnější volbou je osazení do krapen.
• Kdybyste kámen chtěli časem přeosadit do jiného šperku, počítejte s tím, že vyndat ho z lůžka se neobejde bez zahřátí a olivín se přitom může poškodit; z krapen jde vyjmout mnohem snáz.

Přehled možností najdete mezi typy osazení drahokamů.

Vhodné kovy a kombinace s dalšími kameny

Při výběru kovu rozhoduje praktická stránka a to, co už nosíte. Nejjednodušší je zvolit ho tak, aby ladil k ostatním vašim šperkům. Stříbro je nejdostupnější, žluté, růžové i bílé zlato jsou odolnější a platina je hypoalergenní, takže ji mohou nosit i lidé, kterým vadí příměsi v běžných slitinách. Bílé zlato jen občas potřebuje obnovit rhodiovou vrstvu – to při ročním servisu uděláme zdarma. Teplá zelená olivínu hezky ladí s teplem žlutého i růžového zlata, ve stříbře a bílém zlatě zase vznikne chladnější kontrast – čím se řídit, je věc vkusu.

Samotný olivín u nás často doplňujeme drobnými diamanty nebo moissanity, které kolem zeleného kamene vytvoří jiskru. Rádi ho ale kombinujeme i s dalšími barevnými drahokamy do pestrých, hravých kousků.

Vybrat šperk s olivínem

Péče o šperky s olivínem

Olivín je poměrně tvrdý a sklo hravě překoná, přesto je dobré s ním zacházet šetrně. Nejhůř snáší prudké změny teploty a kyseliny, takže pár pravidel se vyplatí dodržet.

Jak olivín čistit

Na běžné čištění doma stačí vlažná voda, kapka jemného mýdla a měkký kartáček. Poté šperk opláchněte a osušte. Ultrazvukovou čističku ani napařování doma nepoužívejte: u olivínu je nedoporučuje přední gemologický institut GIA, protože kámen má jen průměrnou houževnatost a špatně snáší prudké změny teploty. V dílně olivín do ultrazvuku dáváme až poté, co ho naši zlatníci důkladně prohlédnou pod mikroskopem a potvrdí, že je pro něj tato čisticí metoda bezpečná.

„Záleží na kameni. Olivíny většinou nemají okem viditelné inkluze, a když je kámen čistý, do ultrazvuku může.” – Nikita, zlatník Eppi

Co olivínu škodí

Kromě horka mu neprospívají kyseliny. Olivín na ně reaguje snadněji než většina drahokamů, takže se vyhněte agresivní chemii při úklidu a při práci s čisticími prostředky šperk sundávejte. Ze stejného důvodu si ho nasazujte až po nanesení parfému a krému.

Protože je olivín měkčí než safír, diamant nebo topaz, ukládejte ho odděleně od tvrdších kamenů, ideálně do měkkého sáčku nebo krabičky.

V rámci doživotního servisu Eppi vám šperk jednou ročně zdarma vyčistíme a zkontrolujeme osazení kamene, stačí se zastavit na Národní 28 v Praze.

Naleziště olivínu

Olivín se těží na několika kontinentech a jednotlivá naleziště se od sebe znatelně liší velikostí i barvou kamenů.

Světová naleziště olivínu

• USA, Arizona – oblast San Carlos v apačské rezervaci dodává objemově většinu světové produkce. Jde o menší kameny, obvykle do 5 ct.
• Pákistán – údolí Sapat v Kohistánu bylo objeveno až v roce 1994 a dnes patří ke zdrojům nejžádanějších kamenů.
• Myanmar – oblast Mogok je hlavním současným zdrojem opravdu velkých peridotů, občas i o několika stovkách karátů.
• Egypt – ostrov Zabargad v Rudém moři, historicky nejslavnější naleziště. Dnes už se tam netěží.
• Čína, Vietnam, Tanzanie, Norsko – doplňkové zdroje. Norské kameny mají díky nižšímu obsahu železa limetkový odstín.

Olivín v Česku

Olivín se dá najít i u nás. Nejznámější lokalitou je Smrčí u Železného Brodu, kde se v činném lomu těží bazanit plný olivínových koulí vynesených z pláště. Můžou být velké jako ořech, ale i jako meloun. Zdejší lávový příkrov je starý zhruba 4,5 milionu let (zdroj: Česká geologická služba). Další výskyty jsou v okolí Kozákova a v Českém středohoří.

Česká zrna bývají drobná a zakalená, ale výjimečně se mezi nimi objeví průsvitný kousek, ze kterého se dá vybrousit malý kámen. Český olivín tak zůstává sběratelskou záležitostí, ne surovinou pro klenotnictví.

Olivín z vesmíru a zelené pláže

Olivín se k nám dostává i mimozemskou cestou. Pallasitové meteority, tedy železnokamenné meteority, obsahují olivínová zrna zatavená v kovu a některá jsou dost čistá na broušení. Jsou to zbytky planetek, které nesou stejný minerál, jaký tvoří plášť naší planety.

Zvláštní kapitolou je Havaj. Na pláži Papakōlea tvoří olivín podstatnou část písku, protože je těžší než ostatní materiály sopečného původu a vlny ho na místě nechají. Vzniká tak zelený písek, který najdete jen na několika místech na světě. Odnášet ho odtud je ale zakázané a většina kamenů prodávaných jako „havajský peridot“ z Havaje nepochází.

Historie olivínu

Olivín patří k nejstarším známým drahokamům. Nejméně dvakrát v historii si ho spletli s jiným kamenem a nejméně třikrát přejmenovali.

Zabargad, ostrov starověkého Egypta

Egypťané těžili olivín na ostrově v Rudém moři, kterému Řekové říkali Topazios a který dnes známe pod jménem Zabargad (Sv. Jan). Podle antických pramenů se tam kámen dobýval nejpozději od 3. století př. n. l.; starší datace kolem roku 1500 př. n. l. se opírá spíš o tradici než o archeologické nálezy. Podle legendy byl ostrov zamořený hady a těžba šla pořádně od ruky až poté, co je podnikavý faraon nechal zahnat do moře (zdroj: GIA).

Od jména ostrova se odvinula i záměna, která vydržela staletí. Slovo topazos původně označovalo zdejší olivín, nikoli dnešní topaz. Na kámen, který dnes pod tímto jménem známe, se název přenesl až mnohem později. Podle GIA se navíc spekuluje, že slavná sbírka Kleopatřiných smaragdů byla ve skutečnosti kolekcí olivínů.

Věděli jste? Zhruba dvousetkarátové kameny na relikviáři Tří králů v kolínské katedrále se po staletí považovaly za smaragdy. Ve skutečnosti jsou to olivíny.

Smaragd křižáků a katedrála v Kolíně

Antika olivín znala, ale ve středověké Evropě ho ve velkém rozšířili až účastníci křížových výprav mezi 11. a 13. stoletím. Kámen se hned zapsal do církevního umění. Nejznámějším příkladem je relikviář Tří králů v kolínské katedrále dokončený roku 1225 (zdroj: GIA). Odtud pochází i přezdívka „smaragd křižáků“. Rozeznat oba kameny nebylo ve středověku snadné: pouhým okem se sytě zelený olivín od smaragdu spolehlivě odlišit nedá a index lomu ani hustotu tehdy nikdo měřit neuměl.

Odkud pochází název peridot

Původ slova peridot není jistý. Nejčastějším výkladem je, že jde o odvozeninu od arabského „faridat“, což znamená drahokam; slovníky však uvádějí i starofrancouzské „peritot“ a latinské „paederot“. Pojem peridot se poprvé objevil v roce 1245 v závěti anglického biskupa, který jím označil kámen odkázaný opatství St Albans.

Jméno chryzolit má naopak původ jasný: řecké chrysolithos znamená „zlatý kámen“ a odkazuje na zlaté záblesky, které se v kameni objevují. Slovo olivín je nejmladší z trojice a vzniklo podle barvy olivy.

Olivín jako kámen srpna a výročí svatby

Olivín je oficiálním kamenem měsíce srpna, a to od roku 1912, kdy americký svaz klenotníků sestavil první moderní seznam kamenů narození. Patří také ke kamenům prvního a šestnáctého výročí svatby.

Význam a symbolika olivínu jako kulturní tradice

Ve starověku olivín spojovali se světlem a se sluncem. Egypťané mu říkali kámen slunce a věřili, že chrání před nočními přízraky, zvlášť když je zasazený do zlata. Ve středověku patřil k oblíbeným kamenům panovnických rodů a duchovenstva a zdobil koruny i rukojeti mečů. O vládcích, kteří ho veřejně nosili, se věřilo, že jsou mírní a soudí spravedlivě.

V novodobé symbolice zůstal olivín kamenem odpuštění a nových začátků. V esoterické tradici mu bývá připisován očistný účinek, ochrana aury a mírnění žárlivosti či zlosti.

Olivín a znamení zvěrokruhu

Mezi drahokamy zvěrokruhu patří olivín hlavně ke Střelci, kterému slouží jako podpora duchovního růstu. Jako doplňkový kámen se objevuje také u Panny, u níž vyrovnává nálady, a u Lva, jemuž pomáhá mírnit sklon k lenosti. Vybrat šperk podle data narození můžete v sekci šperků podle znamení.

Poznámka: Eppi neuvádí žádné léčivé ani magické účinky olivínu. Výše uvedená symbolika je prezentována výhradně jako historická a kulturní tradice.

Nejznámější olivíny světa

Většina největších broušených olivínů pochází ze Zabargadu a dnes leží v muzejních sbírkách. Větší kameny mohou být i v soukromých rukou, kde evidence není veřejná.

Největší veřejně vystavené olivíny

Jedním z největších veřejně vystavených kamenů je olivín o hmotnosti 311,78 ct ze Zabargadu, broušený do smíšeného polštářkového tvaru. Patří do Národní sbírky drahokamů a minerálů ve Smithsonianově Národním přírodovědném muzeu ve Washingtonu D.C., kam se dostal jako součást odkazu sběratele Washingtona A. Roeblinga.

Zelená bohyně

Chicagské Fieldovo přírodovědné muzeum vlastní 154karátový olivín ze Zabargadu, který koupilo už v roce 1893 jako součást tiffanyovské sbírky. V roce 2008 nechalo kámen zasadit u chicagského klenotníka Lestera Lamperta. Vznikl přívěsek pojmenovaný Zelená bohyně: do 18karátového zlatého lůžka za kamenem je vyryta postava bohyně, kterou je vidět skrz průhledný olivín, a celek doplňují žluté diamanty o hmotnosti 3,24 ct.

Další slavné kameny

• 192,75 ct – olivín v moskevském Diamantovém fondu.
• 146,10 ct – kámen ve sbírkách Přírodovědného muzea v Londýně.
• Pallasit Esquel – meteorit, na který v roce 1951 narazil rolník při hloubení jámy pro vodní nádrž u argentinského města Esquel. Jeho olivínová zrna patří k nejčistším, jaké se v meteoritech našly, a řezy jsou dnes v předních přírodovědných muzeích.

Proč koupit olivínový šperk v Eppi

Olivín patří k nejdostupnějším zeleným drahokamům a má svěží, jemně zelený tón. I větší kámen u něj vyjde rozumně, takže si můžete dovolit výrazný šperk, a v náušnicích i přívěsku vydrží dlouhá léta jako nový.

• Doživotní servis zdarma – jednou ročně šperk vyčistíme, zkontrolujeme osazení olivínu a provedeme běžnou údržbu.
• Certifikát ke každému šperku s popisem kamene i jeho původu.
• Precizní ruční výroba ve vlastní zlatnické dílně v centru Prahy.
• Na výběr ze zlata (14karátového i 18karátového), stříbra i platiny.
• Šperky na zakázku – šperk s olivínem vyrobíme přesně podle vašich představ.
• Doprava zdarma a 120 dní na vrácení, podrobnosti mezi výhodami nákupu v Eppi.
• Zlato, stříbro i platinu používáme recyklované.

Prohlédněte si celou nabídku šperků s olivínem, nebo mrkněte na to, co máme skladem. Pokud vás láká jiný zelený kámen, podívejte se na tsavorit, turmalín nebo vltavín.

Prohlédnout olivínové šperky

Často kladené otázky o olivínu

Co je olivín a čím se liší od peridotu?

Olivín je minerál se vzorcem (Mg,Fe)₂SiO₄, tedy křemičitan hořčíku a železa. Peridot je obchodní název pro jeho průhledné zelené krystaly vhodné k vybroušení. Každý peridot je tedy olivín, ale opačně to neplatí – drtivá většina olivínu zůstane obyčejnou horninou.

Je chryzolit totéž co olivín?

Chryzolit je starší název pro drahokamový olivín, dnes se ale skoro nepoužívá. Označuje tedy stejný kámen jako peridot, ne horší kvalitu. Historicky se jím navíc pojmenovávaly i úplně jiné zelené a žlutozelené kameny, proto se od něj v obchodě upustilo. V klenotnictví se dnes drží název peridot.

Jaké má olivín vlastnosti a chemické složení?

Olivín má vzorec (Mg,Fe)₂SiO₄ a krystalizuje v kosočtverečné soustavě. Jeho tvrdost je 6,5–7 podle Mohsovy stupnice, hustota 3,28–3,48 a index lomu 1,650–1,703. Typický je pro něj silný dvojlom 0,035–0,038, kvůli kterému se v kameni jeví hrany fazet zdvojeně.

Proč je peridot zelený a existuje i v jiné barvě?

Zelenou barvu má olivín přímo ve své struktuře – způsobuje ji železo, ne stopová příměs jako u jiných kamenů. Proto peridot v jiné barvě než v odstínech zelené nenajdete. Nejlepší olivově zelený tón vzniká zhruba při 12–15 % železa, vyšší podíl kámen zakalí do hnědozelené.

Kolik stojí olivín?

Běžné kameny do 2 ct vyjdou na stovky až nižší tisíce korun za karát, zatímco u čistých kusů nad 10 ct se cena dostává i přes 9 000 Kč za karát. Nejdráž se prodávají kameny z Myanmaru a Pákistánu. U hotového šperku pak cenu tvoří především kov a doplňkové kameny – stříbrné náušnice s olivínem se pohybují v nižších tisících korun, zlatý prsten s olivínem a diamanty i v desítkách tisíc.

Kde se olivín těží a najdeme ho i v Česku?

Objemově většina produkce pochází z arizonského San Carlos, nejcennější kameny z Myanmaru a pákistánského údolí Sapat. Historicky nejslavnější je egyptský Zabargad, kde se dnes už netěží. V Česku najdete olivín ve Smrčí u Železného Brodu, v okolí Kozákova a v Českém středohoří, ale jen jako drobné sběratelské kaménky, ne jako materiál do šperků.

Jak poznat pravý olivín?

Spolehlivě ho pozná až odborník. Typický je pro olivín silný dvojlom, kvůli kterému se hrany fazet jeví zdvojeně. U větších kamenů ho poznáte lupou, u menších až pod mikroskopem – pouhým okem obvykle ne. Olivín se navíc prakticky neupravuje a jako šperkový kámen se laboratorně nepěstuje, takže odstín, který vidíte, je přírodní. Pozor je potřeba dát hlavně na napodobeniny, jako je sklo nebo jiné zelené kameny – u šperku od klenotníka s certifikátem víte, že kupujete pravý olivín.

Jak pečovat o šperky s olivínem?

Použijte vlažnou vodu, jemné mýdlo a měkký kartáček. Ultrazvuk ani napařování olivínu nesvědčí – má jen průměrnou houževnatost a špatně snáší prudké změny teploty. Chraňte ho také před kyselinami a agresivní chemií, ukládejte ho odděleně od tvrdších kamenů, aby se nepoškrábal.

Ke kterému měsíci a znamení olivín patří?

Olivín je kamenem měsíce srpna, a to od roku 1912. Ze znamení se pojí hlavně se Střelcem, doplňkově s Pannou a Lvem. Patří ke kamenům prvního a šestnáctého výročí svatby.

Hodí se olivín do prstenu na každý den?

Ano, ale s trochou opatrnosti. S tvrdostí 6,5–7 patří olivín k měkčím kamenům – poškrábou ho i zrnka prachu, takže se na něm časem můžou objevit jemné škrábance. Při sportu a práci rukama prsten raději sundejte. Nejméně se olivín opotřebuje v náušnicích a přívěscích.

Zdroje obrázků: flickr.com (James St. John, CC BY 2.0), archiv Eppi.