Základní problematika výkupu zlata

Lidé ještě dnes mívají výkup zlata spojený s omšelými zastavárníky v zapadlých uličkách, v nichž je takřka nemožné nebát se o život i o zmíněné zlato k prodeji. Pravdou však je, že současný způsob vykupování tohoto ušlechtilého kovu nemá nic společného s romantickými představami viktoriánského 19. století. Velice často jde o praktičnost nebo zajímavý byznys. Protože nač schovávat nepěkný zlatý prsten po prababičce, když si z něj můžete nechat udělat třeba elegantní náušnice nebo za něj koupit klasickou šperkovnici? I nezajímavý a ordinérní zlatý dárek lze proměnit v radost přinášející designový kousek.

I výkup zlata má svá pravidla

Výkup zlata je ošetřen platnou českou legislativou (§ 3 odst. f) puncovního zákona), podle níž musí obchodník vlastnit odpovídající živnostenské oprávnění, jakým je řemeslná živnost „Zlatnictví a klenotnictví“, kterou se může pochlubit i Eppi. Většina společností od vás vykoupí nejen zlaté šperky, mince, slitky a zlomky, ale i zubní zlato. U nás k celé problematice přistupujeme trochu jinak, to si však blíže povíme níže v článku.

Za kolik se zlato vykupuje?

Cena zlata je pohyblivá a ovlivňovaná řadou faktorů. Ač tedy vznikají mnohé prognózy, které se tomuto fenoménu věnují, berte je s rezervou a uvědomte si, že např. chování velkých bank a americké centrální banky (FED) při tvorbě zlatých rezerv, z čehož mimo jiné odhadci vycházejí, není plně předvídatelné.

Obchodníci vývoj ceny zlata sledují na burze, a proto mají transparentní nástroj, jehož pomocí dokáží zákazníkovo zlato ohodnotit. Obchod se zlatem probíhá na základě tzv. „realtime spotu“, což je momentální cena zlata na komoditní burze, nebo podle tzv. „budoucího fixingu“ neboli stop ceny vyhlašované 2x denně Londýnským sdružením pro trh s drahými kovy (London Bullion Market Association).

Nezapomínejte, že výkupní cena zlata není nikdy totožná s jeho burzovní hodnotou. Burzovní cenu určuje burza, ta výkupní se však odvíjí od množství zlata obsaženého v oceňovaném materiálu. A zlato o 24 karátech se až tak často nevyskytuje.

Výkup zlata krok za krokem

Rozhodně si určování ceny zlata, které přinesete obchodníkovi, nepředstavujte jako zvážení ceněných kousků a rychlé vypočtení hodnoty na kalkulačce podle aktuálního kurzu, po němž následuje vyplacení částky na ruku. Existují dva základní způsoby, od nichž se odvíjí vykupování drahocenného kovu. Oba procesy vždy probíhají za přítomnosti zákazníka. Ryzí zlato o 24kt bývá příliš měkké, a tedy nevhodné k dalšímu zpracování, proto se na trhu objevuje zlato o nižším počtu karátů (v České republice nejčastěji 14kt a 18kt). K vylepšení jeho tvrdosti a dalších vlastností se využívá řada chemických prvků (měď, stříbro, palladium apod.), jejichž podíl v předloženém materiálu je třeba určit.

Zlato se vždy nejprve zbaví případných osazených kamenů, smaltovaných detailů či skla, poté se váží, stanovuje se jeho ryzost a nakonec i cena.

Výkup zlata s tavením

Na první pohled se může zdát tento postup poněkud děsivý, ale vskutku se jedná o standardní zlatnický proces. A jak vlastně vše probíhá? Ze všech doručených kousků zlata se v tavicí peci vytvoří jediná cihlička (slitek). Následně se opakovaně měří ryzost kovu, což zaručuje přesné zjištění a stanovení obsahu zlata v získaném slitku. Obchodníci využívají moderní měřicí spektrometry a analyzátory, které dokáží během několika vteřin neinvazivně zjistit přesný obsah prvků ve vykupovaném zlatě. Výsledkem je jasně stanovená ryzost materiálu, jenž se pak zváží a na základě burzovních tabulek ohodnotí.

Klady

• Měření ryzosti roztaveného zlata dokáže s vysokou přesností odhalit, identifikovat a procentuálně vyjádřit množství dalších prvků obsažených ve zlatém slitku.

Zápory

• Při tavení dochází ke spalování mikronečistot, které se na špercích při běžném nošení a používání usazují, a tím výsledný slitek mírně ztrácí na hmotnosti.

Výkup zlata bez tavení

Obsah zlata ve zjišťovaném šperku nebo zlomku dokáží obchodníci zjistit i bez tavení do slitku. Používají k tomu metodu „zjištění zlata na prubířském kameni“, přičemž jim nechybí srovnávací vzorky a proslulá lučavka královská. Takto se nejčastěji určuje 9kt, 14kt a 18kt zlato.

Následně dochází k roztřídění vzorků podle naměřené ryzosti a k jejich zvážení a ohodnocení na základě platných a aktuálních burzovních cen.

Klady

• Při výkupu zlata tímto způsobem se nemusíte obávat, že by došlo k deformování materiálu, který jste přinesli. V případě, že se rozmyslíte nebo vám nebude vyhovovat nabídnutá cena, můžete si svůj kov odnést v původním stavu.

Zápory

• Je-li při měření ryzosti v materiálu zjištěno stříbro, obchodníci ho neproplácejí.
• V případě oceňování více kusů zlata se musí počítat s větším množstvím času, po který bude hodnocení probíhat.
• Tuto metodu lze použít pouze u zlata, jež odpovídá běžnému počtu karátů (9kt, 14kt, 18kt a 22kt). U jiných poměrů ryzího zlata a přidaných sloučenin neexistují tzv. zkoušecí kyseliny.

Určování ryzosti zlata

Obchodníci se obvykle nespoléhají pouze na puncovní značky obtisklé na zlatém šperku či zlomku, ale s oblibou si nechávají zlato puncovním úřadem nebo vlastními odborníky ověřit. Některé metody zjišťování ryzosti ušlechtilého kovu jsou jednoduché, jiné poněkud sofistikovanější. Zkusme se seznámit s těmi nejběžnějšími způsoby, jak zjistit pravost zlata a jeho ryzost.

Test na prubířském kameni

Prubířský kámen (zvaný též buližník) je černý kámen, o trochu světlejší než onyx. Vyznačuje se polohrubým matným povrchem, který vyniká vysokou odolností vůči kyselinám.

Kyselina

Za jednu z nejstarších a základních metod lze zajisté označit test ryzosti zlata kyselinou na prubířském kameni. A jak poznat zlato? Určovaným kouskem zlata se několikrát přejede po kameni, kde zůstane šmouha (na zlatém předmětu se objeví hrana). Jako první pak přichází na řadu dobře známá lučavka královská, tedy směs kyseliny chlorovodíkové a dusičné, jež určí, jestli se jedná o zlato (u obecného kovu šmouha z kamene vyšumí). Další kyseliny pak už definují ryzost kovu.

Jehly

Při tomto testu se využívají zlaté zkušební jehly (či jiné podobné předměty) o různé a předem známé ryzosti (většinou 3 až 8 kusů). Testovaným šperkem či zlomkem se přejede po prubířském kameni, kde zůstane šmouha. Totéž se vedle učiní s jehlou. Následně se pozoruje rychlost reakce kyseliny, dokud se neobjeví podobná. Metoda se vyznačuje výraznou přesností (0,005 ryzosti).

Test pomocí zkoušeček

Zkoušečky se dělí na malé a velké. Obecně lze říci, že ty malé jsou nepřesné a velké velice oblíbené a časté.

Malé zkoušečky

V tomto případě se využívá rozdílné tepelné a elektrické vodivosti různých kovů. Jejich používání pro laiky může být nebezpečné, navíc zkušený zlatník s několika lety praxe dokáže ryzost kovu odhadnout přesněji než tento přístroj.

Velké zkoušečky (spektrografy)

Ve světě nejpoužívanější metoda pomocí spektrografu určí přítomnost všech kovů v odebraném vzorku. Následně jejich podíl přepočítá a stanoví ryzost v % (nebo promilích). Nejpřesnější přístroje dokáží změřit i setinu %. Zkouška trvá okolo 2 minut, ale předchází jí delší přípravy (např. tavení testovaného materiálu).

Test pomocí kupelační metody

Testování, které patří k nejstarším a je rovněž soudně uznávané, probíhá pouze v certifikovaných laboratořích a u kontrolních orgánů drahých kovů (u nás se jedná o Puncovní úřad). Analyzuje se zhruba 0,5 g odvrtaný vzorek ze zlatého slitku. Přesně se zváží a pomocí chemie se vyloučí obsažené obecné kovy, dokud nezbyde roztok pouze se zlatem. Laboratorně se převede na tzv. houbu a přetaví na nový slitek. Porovnáním jeho hmotnosti s hmotností původního slitku se spočítá poměr obsahu zlata a ryzost se určí na tisíciny.

Test zahrnuje zdlouhavé přípravy a trvá několik hodin. Puncovní úřad dodává výsledky do 14 dní a cena zkoušky se odvíjí podle druhu a množství materiálu.

Pozor na karáty či kočičí zlato

Je možné, že pokud se chystáte prodat starožitný šperk, zjistíte u zlatníka, že kousek vlastně obsahuje pouze minimum zlatého kovu, nebo že ze zlata není vůbec. Především u starších kusů se často přihodí, že se jedná o 9kt zlato, které se dnes už v České republice na výrobu klenotů používat nesmí. Vykupují ho tedy jen na minimu míst a je třeba uvážit, jestli se nevyplatí se šperkem zajít spíše do starožitnictví či ho prodat v internetové aukci sběrateli, neboť podíl zlata je tak nízký, že jeho prodej by nemusel být zajímavý ani pro kupce, ani pro zákazníka.

Příležitostně dochází i k pomýlení a záměně zlata a kočičího zlata (pyrit čili disulfid železnatý). Hojně se vyskytující železitá ruda barvou výrazně připomíná oblíbený ušlechtilý kov, ale reálný obsah zlata v ní se rovná nebo výrazně blíží nule. Materiál navíc není kujný a jeho povrch zdobí modravý či nazelenalý nádech.

Při výkupu zlata se do výsledné ceny nezapočítává ani hmotnost osazených drahokamů a ozdobných prvků. Výkupce vždy platí čistě za kov, a to podle jeho ryzosti.

A jak to chodí u nás v Eppi?

Je důležité uvědomit si, že u nás zlato vykupujeme pouze v případě, kdy si klient nechává vyrobit šperk na zakázku. V takovém případě pak odečítáme cenu zákazníkova zlata od výsledné ceny klenotu. Tudíž není možné očekávat výplatu jeho hodnoty přímo na ruku.

Šperk od vás převezmeme a díky profesionální analýze překontrolujeme obsah zlata. Poté materiál zvážíme a odečteme 10 % na případné ztráty. Výslednou váhu pak násobíme aktuální výkupní cenou zlata. Vždy pracujeme pouze s informacemi ze spolehlivého portálu.

Zlato, které od klienta vykoupíme, se po analýze a zvážení roztaví a smísí s dalším zlatým materiálem, který u nás máme. Protože se jedná o technicky náročné postupy, je velmi složité zaručit, že váš šperk na zakázku bude obsahovat i vámi donesené zlato. Pokud je ale vaším výslovným přáním, aby bylo ono zlato na váš nový designový šperk z české dílny použito, rádi s vámi vše zkonzultujeme a domluvíme se na následujícím postupu.

Vždy záleží, jaké šperky na výkup donesete (a především v jaké ryzosti) a jaký klenot na zakázku budete chtít vyrobit. Zde je pak také důležité zohlednit metodiku – zda se bude šperk vyrábět ručně, skrze 3D modelaci anebo kombinací obou.

Rádi bychom zmínili i problematiku řetízků. Je potřeba si uvědomit, že velkou část tohoto typu šperku tvoří pájkový materiál, který se pak doslova vypaří. Pokud tedy donesete řetízek na výkup, je třeba počítat s tím, že tato část se od výsledné hmotnosti odečítá, podobně jako drahokamy u zlatých klenotů. Na výrobu nového šperku na míru tedy není vhodné využívat zlato v podobě řetízků.

Věříme, že jsme vám problematiku výkupu zlata trochu osvětlili a vy už nikdy nebudete zklamaní, když za starý prstýnek s obrovským kamenem neobdržíte tolik peněz, kolik byste na první pohled očekávali. Po rozebrání základních kritérií a zdůraznění problematických bodů výkupu zlata bude váš odhad zajisté přesnější.

Zajímavosti

• Hodnota zlata se vždy odvíjí od počtu karátů, ne od jeho barvy, která je spíše estetickou záležitostí. Cenu vždy udává podíl zlata ve slitině, proto se cenově mohou rovnat různé barevné variace zlata.
• Určení výkupní ceny zlata v Kč představuje poměrně komplikovaný proces. Denně stanovovaná hodnota vychází z aktuální ceny jedné trojské unce 24kt zlata v amerických dolarech na burze. Následně dochází k převodu měny na eura a dále na české koruny. Při zohlednění všech výše uvedených prvků lze stanovit aktuální výkupní cenu za 1 g 24kt zlata v Kč.
• Ryzost zubního zlata se zpravidla pohybuje mezi 14 a 16 kt.
• Zkušený zlatník, jemuž rukama prošlo velké množství zlata, dokáže odhadnout jeho cenu podle barvy, tepelné vodivosti a tvrdosti.
• Ač se zlato zdá bez zápachu, tak šperkové zlato reaguje se vzduchem a dochází k jeho oxidaci. Zlatníci jsou tak schopni zapamatovat si jeho vůni a podle ní určovat jeho ryzost.