Jantar

Slunce i med a je v něm zakletý čas. Jantar, pryskyřice dávných stromů, sice není kamenem, ale ve šperkařství se za něj považuje.

Jantar je fosilizovaná pryskyřice některých stromů stará nejčastěji 25 až 40 milionů let. Tyto zkamenělé pryskyřice se ukládaly v nepravidelných vrstvách třetihorních písků a jílovitých břidlic. Jantar je tvořený uhlíkem, vodíkem a kyslíkem a často i malými podíly síry a popelovin. Významnou složkou je tu kyselina jantarová, a to v množství 3 – 8 %. Víceméně z tradice se jantar řadí mezi minerály. Vyskytuje se v přírodních deformovaných formách, jako jsou výplně v trhlinách stromů, krápníky, kapky, hlízy, valouny a zrna.

Vznik jantaru

Jantar začal vznikat v prehistorických dobách, a to zhruba před 50 miliony let, nejčastěji se však nacházejí kousky staré 25 až 40 milionů let. V severní Evropě v těchto časech díky náhlé subtropické klimatické změně byly vytvořeny podmínky ideální pro růst jehličnanů. Okolní teplota a vlhkost stouply. Stromy tak díky vysoké teplotě vytvářely nadměrné sekrece pryskyřic. Stromy přirozeně produkují pryskyřici jako ochranu proti nemocem a napadení hmyzem, nebo když mají poškozenou kůru nebo již byly napadeny kůrovci a podobným hmyzem. Velké výrony pryskyřice vznikaly při větších poškozeních (ulomení větvě, zlomení celého stromu), při bouřkách a silném větru. Z těchto pryskyřic se pak odpařily těkavé terpeny, což mělo za následek jejich rychlé ztvrdnutí. V době povodní a dešťů se tyto ztvrdlé pryskyřice odlouply a spolu s lesní půdou se odplavily do potoků, řek a moří. Než se však z pryskyřice stal jantar, musela projít různými formami transformace. Jedná se o procesy polymerace, oxidace, izomerizace, kvašení a konečný proces zrání v alkalické zemině.
Pryskyřice

Ne pryskyřice z každého stromu se však může proměnit v jantar. Smůla takových stromů musí být zároveň odolná proti hnilobě a tlení. Většina pryskyřičných zárodků nepřežije intenzivní působení sluníčka, déšť ani extrémní teploty.

Jantar se různí podle toho, z jaké pryskyřice se formuje. Například za baltský jantar jsou zodpovědné jehličnany z čeledi pajehličníkovitých. V Americe jantar pochází ze stromu jménem kurbaryl obecný, v Indii z východoindické kopáloně indické a v Austrálii z damaroně australské.

Původ jantaru

Nejbohatší ložiska baltského jantaru se nacházejí v oblasti ležící v blízkosti Baltského moře. Největší naleziště jsou umístěna na poloostrově Sambia a u ruského Kaliningradu. Oplývají tzv. modrou půdou, což je zemina vznikající pouze v mořích, obsahující glaukonit a vyskytující se 25-40 m pod úrovní terénu. V této oblasti se jantar těží od roku 1860.

Jantar

Významná naleziště jantaru se objevují také v Rumunsku, na Sicílii, Madagaskaru, v Itálii, Japonsku, Myanmaru, Mexiku a Kanadě a všude tam, kde byly podobné podmínky vzniku. Nejstarší nálezy pocházejí ze Sibiře, Mongolska a Číny. Doposud nedostatečně prozkoumány jsou drobné úlomky jantaru ze sedimentů v Illinois v USA. Specifické jantary jsou k nalezení v Dominikánské republice, kde se vyskytují i ojedinělé jantary s nádechem modré barvy. Tyto jantary pocházejí z mnohem mladší doby třetihor. Na našem území lze jantar najít v Bílých Karpatech, na severní Moravě a Šluknovsku.

Prostředí, ve kterém jsou jantary utvářeny, jim dodává specifický charakter. Jantar z jedné části planety bude tedy úplně jiný než jantar z další země nebo kontinentu. Pro jantary z Nového Zélandu je například typické, že obsahují příměsi černého uhlí, které se vyskytuje v místech jejich vzniku.

Odlišnosti jantaru od jiných drahokamů

Na rozdíl od jiných drahokamů má jantar tzv. amorfní (beztvarou) strukturu, což zjistíme, pokud jej začneme zkoumat pod mikroskopem. Většina drahokamů má tzv. krystalickou strukturu, jež pod rozlišením mikroskopu vyniká pravidelným tvarem. Naopak jantar charakterizuje to, že netvoří krystaly jako nerosty a vzniká utuhnutím organické hmoty do všelijakých tvarů.

Jantar má velice nízkou měrnou hmotnost, a proto je až překvapivě lehký. Nevelká hustota mu také nedovolí potopit se ve skleničce slané vody a zůstává plavat na hladině. Právě pro tyto vlastnosti není jednoduché jej napodobit a falešný jantar snadno rozeznáte. Po vhození do sklenice slané vody totiž narozdíl od přírodního jantaru klesne na dno.

● Kupujeme jantar

Jako u každého drahokamu je pro určení ceny jantaru důležitý nejen jeho vzhled, který můžete posoudit okem, ale i další charakteristiky, které se u drahých kamenů zpravidla posuzují.

U jantaru je důležité zaměřit se především na barvu, čistotu, lesk, tvar a brus, popřípadě i úpravy.

Barva (color): Není jantar jako jantar. Záleží už na tom, v jaké části stromu vznikl – pryskyřice mohla utvořit kapku či krápníček, mohla téci po kůře nebo stéci až na zem, případně mohla vyplnit dutiny nebo praskliny uvnitř stromu. To pak určuje kvalitu jantaru – může být zcela čirý, poloprůhledný, zakalený nebo neprůhledný. I barva se mění od různých odstínů žluté, oranžové, hnědé až po bílou. Na jednom kousku může být třeba několik barevných odstínů. Časté jsou i různé fluidální struktury, zakalené části kamene a podobně. Zkrátka jantar je materiál mnohotvárný a přímo ideální pro šperky. Pozor, jantar může časem oxidovat a barvu změnit.

Právě jantar zasazovaný do šperků k oxidaci náchylný bývá a jemná průsvitná žlutá nebo oranžová mohou postupně tmavnout do červeně hnědé a nakonec černé.

Barvy jantaru

Zcela běžný je čirý, žlutý a jasně oranžový jantar, který se velice často zasazuje do stříbrných šperků. Narozdíl od toho je hluboký zelený odstín jantaru velice vzácný a jeho cena převyšuje hodnotu běžných barev. Velice výjimečně se objevuje jantar modrý, jehož odstín vynikne pouze při určitém druhu světla a jenž povětšinou pochází z Dominikánské republiky. Převzácný červený, tzv. “třešňový” jantar se cení pouze v mimořádně hlubokých a sytých odstínech. Mléčně bílý jantar bez nečistot vyhledávají kvůli jejich neobvyklosti umělecky zaměření klenotníci. Černý a hnědý jantar zbarvují nečistoty z močálů. Na jasném světle se však odstín mění v tmavě červenou či hnědou, čehož využívají šperkaři při výrobě originálních klenotů.

Čistota (clarity): Jantary mohou být průsvitné bez jakýchkoli inkluzí až neprůhledné a plné inkluzí. Můžeme říci, že čím je jantar čistější, tím bude také jeho cena vyšší. Inkluze jsou ale na druhou stranu důkazem pravosti přírodního původu jantaru. Některé jantary mohou mít uvnitř vzduchové bublinky, které vznikají během fosilizace. Vnitřní inkluze také mohou dát jantaru zvláštní barevný nádech. Obsah pyritu mu například dodává namodralou barvu. I těchto nedokonalostí však můžete využít, protože díky nim získává jantarový šperk na jedinečnosti. Mezi inkluze patří například i kousky rostlin nebo živočišných těl, takové kameny pak bývají často vysoce ceněné, ve šperkařství se však většinou nepoužívají. Na výrobu šperků jsou naopak nejkrásnější jantary s co nejmenšími inkluzemi.

Inkluze v jantaru

Brus (cut) a tvar (shape): Jantar se nejčastěji tvaruje do kabošonu, do klasických drahokamových designů se vzhledem k měkkosti nebrousí. Proto se dříve jantary pro výrobu šperků vůbec nepoužívaly a využívaly se spíše na tvorbu nástěnných ornamentů a mozaiky. Najít můžeme v podstatě ale jakýkoli tvar, podle toho, jak si s jantarem příroda pohrála – k nejoblíbenějším patří kapkovité, kulaté a oválné kameny. Ale určitě lze objevit i tvary jako hvězdy, šestiúhelníky, pětiúhelníky, triliony a srdce.

Úpravy jantaru

Jantary jsou málokdy upravovány, přesto se můžeme setkat s jantarem vytvořeným ze dvou či více malých jantarů, které jsou za speciálních podmínek spojeny nebo doslova slepeny do sebe. K tomu je potřeba vysoká teplota a tlak, díky kterým mohou vznikat tzv. lisované jantary. Každý takto upravený jantar by však měl být výrobcem nebo prodejcem označen jako upravovaný. Některé typy jantarů jsou také za pomoci speciálních olejů leštěny, aby měly vyšší lesk a hladkost povrchu.

Ponořením do horké olejové lázně (např. lněné) získává jantar tmavší barvu a vyšší průhlednost. Tento typ úpravy rovněž může podpořit vznik třpytivých a jasných inkluzí.

Samozřejmě se vyrábí i umělé jantary, a to nejčastěji z plastu, do něhož se příležitostně zatavuje i drobný hmyz nebo rostliny. Od pravého jantaru ho snadno rozlišíte zabodnutím horké jehly – umělý kámen se bude tavit, svrašťovat a nelibě vonět. A jeho cena navíc nebude nijak vysoká. Obvyklé jsou i napodobeniny ze skla nebo epoxidové či přírodní pryskyřice.

Pod pojmem rekonstruovaný jantar si představte kousky pravého nebo umělého jantaru, který se za teploty nad 200 °C lisuje a vyrábí se z něj tzv. ambroid – plastický a měkký materiál, který se snadno tvaruje do neobvyklých designů.

● Gemologické parametry jantaru

druh jantar
Barva světle žlutá až tmavě hnědá, oranžová, červená, bílá, vzácně s nádechem zelené nebo s modrými odstíny
chemické složení C12H2O, fosilizovaná pryskyřice
krystalografická soustava amorfní
tvrdost 2,5 (Mohsova stupnice)
fluorescence žádná

● Jantarové šperky

Není divu, že si jantar našel své místo i ve světě šperků, kde se z pozice amuletů nošených po kapsách stal oblíbeným drahokamem zasazovaným do prstýnku nebo náhrdelníků. Oblíbené jsou však i jantarové náušnice nebo náramky se spoustou malých jantarů. Velkou popularitu si získaly především jantarové korálky.

● Péče o jantarový šperk

Přesto, že jantar vydržel miliony let pod vlivy klimatu a okolního prostředí, je jedním z nejnáchylnějších drahokamů. Mohou jej snadno poničit výdobytky dnešní chemie, jako třeba alkohol, kyseliny, benzín, žíraviny, ale i běžné parfémy. Proto byste měli své jantarové šperky před těmito látkami chránit. Jantar můžete také snadno zničit vysokou teplotou. Čistit byste jej měli pouze jemnými tkaninami nenapuštěnými žádnou chemikálií.

Na údržbu jantarových šperků také nikdy nepoužívejte ultrazvukové čističe nebo mýdlové prostředky. I dlouhodobé působení vody může zničit krásný lesk jantarů. Pozor také dejte na ostatní šperky ve své šperkovnici, které mohou snadno poškrábat hladký povrch jantaru. Proto je lepší uchovávat jantarové šperky v jemné tkanině ve zvláštní šperkovnici.

● Mýty a legendy

Hezké a často výstižné bylo pojmenování jantaru. Zatímco české slovo jantar laikovi nic neřekne, římské succinium naznačovalo, že jde o „kamennou šťávu“. Řekové, proslulí svou zvídavostí a tíhnutím k vědeckému poznání, zase nazvali zkamenělou pryskyřici elektronem, protože je zaujala třením vznikající statická elektřina. Kdyby se místo ebonitové tyče třela liščím ocasem tyč jantarová, výsledek by byl obdobný. Vznikající statická elektřina by k povrchu tyče přitahovala všechna drobná smítka z okolí. Ostatně právě tento jev u jantaru pozoroval a popsal řecký učenec Thales z Mílétu už v 6. století př. n. l.

Většina legend, v nichž se mluví o jantaru, operuje rovněž s tématem slz – snad právě kvůli tvaru, v němž se v přírodě tento drahý prvek nachází. Např. v Sofoklově tragédii se hovoří o jantarových slzách, které se roní nad smrtí hrdiny Meleagera, jenž se stal obětí matčiny kletby.

Vzhledem k tomu, že jantar často obsahuje kdysi živé věci, věřili klasičtí ctitelé bohyně Matky, že se v něm nachází podstata života samotného, oživující princip neboli Akáša, která jako „pátý element“ poutá Zemi, Vodu, Vzduch a Oheň.

Ruské pověsti s jantarem spojují podobenství o zpívajícím kameni, který dokáže zaslechnout pouze muž s čistým srdcem. Baltská legenda o ptáku Gauyovi, který žil na pobřeží Jantarového moře v divokých lesích a v hnízdě ukrýval náhrdelník z tohoto vzácného materiálu, na druhou stranu mluví o získání jantaru v souvislosti se zločinem – zlotřilý král totiž poslal loajálního služebníka, aby unikátní šperk ukradl. Když ten s náhrdelníkem prchal pryč, pták Gauya ho dostihl a vzal ho do zobáku. Pak ho vysoko z nebe upustil do moře, které dosud jantar vyplavuje.

Původ baltského jantaru se pojí s litevskou legendou o královně moře Juraté, která se zamilovala do rybáře Kastytise. Podle jedné z verzí ji její žárlivý otec potrestal tím, že zničil její jantarový palác a proměnil ji v mořskou pěnu. Zbytky jejího paláce lze dodnes nalézt na břehu Baltského moře ve formě jantaru.

Mexický jantar, který vyniká krásnou červenou barvou, znali už staří Mayové, kteří s ním obchodovali s Aztéky a dalšími kmeny. Španělští dobyvatelé vyprávěli o aztéckém vládci Montezumovi, který prý míchal svoji čokoládu právě jantarovou lžičkou.

V 18. století nechal pruský král Fridrich Vilém na počest cara Petra Velikého vystavět v Berlínském zámku komnatu s bohatou nástěnnou výzdobou z jantaru. Pak ji nechal převézt do Kateřinského paláce v Petrohradě, jenž zdobila několik následujících staletí. Od konce druhé světové války je však originální jantarová komnata nezvěstná a v Kateřinském paláci ji od roku 2003 připomíná jen pouze věrná replika.

● Jantar a jeho účinky

Vzhledem k půvabu jantaru není žádný div, že mu byly přisuzovány božské vlastnosti. Měl údajně léčit choroby, zvyšovat potenci i zlepšovat náladu. O „magických“ schopnostech, které chránily majitele před nebezpečím, ani nemluvě. Ostatně dodnes astrologové na internetu sdělují světu, že „chladný zelený jantar a čistá platina Pannu doplňují a přinášejí jí štěstí“.

Tento krásný drahokam tak odjakživa přitahoval pozornost léčitelů a alternativní medicíny, neboť jantar prý má zvláštní léčivé účinky na lidské tělo a duši. Už v Hippokratových dobách byly jantar a jeho pryskyřice používány jako léčebné doplňky a extrakty.

V Asii využívají jantary především jako amulety, protože věří, že přitahuje sluneční, a tedy i pozitivní energii. Nošení jantaru chrání před negativními silami a emocemi. Povzbuzuje náladu a také pomáhá tělu zbavit se nemocí. Jantar mírní stres a odstraňuje depresi. Stabilizuje emoce a vytváří pozitivnější náhled na život. Rovněž podporuje kreativitu.

Hlavní síla jantaru by měla spočívat v odstraňování různých revmatických bolestí, doporučuje se také na problémy se štítnou žlázou, horní dýchací soustavou, játry a srdcem. Podle mnoha odborníků na léčbu kameny má jantar také antibakteriální vlastnosti, snižuje krevní tlak, uklidňuje a urychluje regeneraci organismu po závažné nemoci či velké fyzické námaze.

Jantarová tinktura se preventivně doporučuje jako přípravek na posílení imunity, případně jako lék při zánětu močových cest, ledvinových problémech a žaludečních potížích. Tinkturu lze také vmasírovat do kůže (na postižené místo) při bolestech hlavy, revmatu a zánětu průdušek. Jantarová mast se zas doporučuje při bolestech kloubů, svalů a při křečových žilách.

Zlatistým jantarem hvězdy poprášily celou škálu znamení, ale do vínku ho daly Blížencům a Pannám. První uvedení v jeho teplých odrazech hledají rovnováhu, trpělivost a rozhodnost, neboť kámen mírní nervozitu a strach. Rovněž vyrovnává emoce a Blíženci mají možnost rozvíjet svůj skrytý talent a kreativitu. Panny se v jeho přítomnosti chovají velkoryseji a úzkostlivost nahrazují klidem a nadějí. Samozřejmostí se pak pro ně stává i jednodušší rozhodování a rovnováha s racionálním přístupem. Netradiční drahokam představuje v jejich životě prvek, jenž podporuje realizaci nápadů. Raci se s jeho pomocí lépe srovnají s vlastní minulostí, Lvi zas uspějí při prosazování svých velkolepých plánů. Štíři jsou kamenem vedeni k trpělivosti a umění neotálet v rozhodování. Střelci s ním neztrácí optimismus. Vodnářům jantar usnadňuje získávání přátel, kdežto Rybám rovnou partnera.

● Nejznámější jantar

Jantarová komnata

Dar pruského krále Fridricha Viléma ruskému carovi Petru I. Velikému v roce 1716 zdobil Kateřinský palác v carskému selu až do roku 1941, kdy ho ukradli nacisté. Od té doby se po ztraceném pokladu nevyčíslitelné ceny pátrá a vznikají různé rozumné i divoké teorie o tom, kde se jantarová komnata nachází. Říká se, že když se za carských časů rozsvítilo všech 565 svíček, celý prostor se rozzářil jako pravé zlato.

Jantarová komnata

● Další slavné jantary

Ještěrka Gierlowské

V létě 1997 objevila v zalesněných písečných dunách gdaňské pláže Gabriela Gierlowska kousek průhledného jantaru (50 x 35 x 14 mm), v němž se ukázalo zachovalé tělo ještěrky, jemuž chybí pouze špička ocásku a část zad. Unikátní drahokam uchovává polské Gdaňské muzeum.

Ještěrka Gierlowské

Lovcův kalich

Glasgowské muzeum ukrývá propracovaný pohár, který vyřezal Jacob Dobbermann pro zakladatele muzea Dr. Williama Huntera. Nádherný příklad umění 18. století restaurovali v zámeckém muzeu v polském Malborku.

Lovcův kalich

Maucherova rakev

Německý sochař Christoph Maucher ozdobil kolem roku 1700 víko rakve figurální skulpturou z jantaru. Umělecké dílo je součástí sbírek Malborského muzea.

Maucherova rakev

● ZAJÍMAVOSTI O jantaru

1. Jantaru se někdy říká „zlato Severu“ a jeho teplý lesk vždy lákal k výrobě korálků, vyřezávaných figurek, přívěsků a kabošonů, stejně tak dekorativních předmětů, jako jsou poháry, mísy, tabatěrky a držadla deštníků.

2. Šperky z jantaru se vyrábějí už nejméně 37 tisíc let, tedy od pravěku. Největší vlnu zájmu však zažily až ve 14. století, v časech velkého rozmachu evropského šperkařství. Od té doby dodnes se jantar vzhledem ke své nádherné barvě a dalším specifikům těší velké popularitě mezi klenotníky i sběrateli.

3. Jantar obsahuje četné inkluze, včetně částí nebo celých rostlin, listů, květů, jehličí, škorpionů, hlemýžďů, žab a ještěrek. Z takových jantarů se však příliš často šperky nevyrábějí.

4. V populárním filmu Jurský park se prehistoričtí ještěři klonovali z kapek krve, kterou jim vysáli moskyti, kteří následně zatvrdli v jantaru.

5. Jantaru se podobá kopál, což je rovněž fosilizovaná pryskyřice, která však na rozdíl od jantaru není starší než milion let.

6. Jantar lze zaměnit s citríny, topazy, fluority, zlatými beryly a grossulary.

7. Jak poznat pravý jantar? Plave ve slané vodě, nelze ho poškodit acetonem obsaženým třeba v odlakovači, snadno ho poškrábete třeba jehlou nebo nehtem, při zahřátí se rozvoní pryskyřicí a při tření hadříkem vznikne záporný elektrostatický náboj, takže jantar přitáhne prach nebo natrhané papírky.

8. Anglicky se jantar řekne amber a tento výraz se často používá i jako křestní jméno. Zmiňme například proslulou modelku Amber Rose, americké herečky a modelky Amber Heard a Amber Valletu.

9. Jantarové silice jsou také používány při výrobě vonných esencí a parfémů, protože mají nenapodobitelnou jedinečnou vůni, která je oblíbenou součástí řady eau de toilette a parfume.

Zdroje obrázků: dailymail.co.uk, gia.edu, zamek.malbork.pl, fosilie-shop.cz, polishartworld.com, lahealthyliving.com, yimg.com

« Předchozí drahokam | Další drahokam»
  • Drahokamová rodina

    Organická

  • Naleziště

    Rusko, Brazílie, Indie, Baltské moře, Itálie, Rumunsko, Čína, Japonsko, Barma, Mexiko, Kanada a USA

  • Tvrdost

    2,5

  • BarvaŠkála barev pro Jantar

    světle žlutá až tmavě hnědá, oranžová, červená, bílá, vzácně s nádechem zelené nebo modré

  • Drahokam měsíce

    Říjen

  • Drahokam znamení

    Blíženci a Panna

PROČ MILUJEME JANTAR?
  • Úchvatné inkluze

    Jantar pomáhá vědcům studovat pravěký ekosystém, neboť v inkluzích zatvrdl hmyz, ještěrky, květy, semínka, peří a další drobnosti.

  • Jurský drahokam

    Ačkoliv je film Jurský park fikcí, vědci extrahovali DNA z hmyzu, který v jantaru uvízl před více než 120 miliony let.

  • Vůně

    Jantar nádherně voní, když se mne a zahřeje. Olej vzniklý ze spáleného jantaru se od starověku až dodnes používá při výrobě parfémů.