Český granát – ohnivý pyrop, národní kámen Česka

Aktualizováno: 1. června 2026

Český granát je drahokamová odrůda granátu ze skupiny pyropů (Mg₃Al₂(SiO₄)₃), proslulá sytou ohnivě červenou až krvavě červenou barvou, kterou způsobuje stopová příměs chromu. Těží se především v Českém středohoří a je považován za národní kámen České republiky. Označení „český granát" a „český granátový šperk" jsou chráněná označení původu podle zákona č. 452/2001 Sb. S tvrdostí 7–7,5 na Mohsově stupnici je český granát odolný drahokam vhodný pro každodenní nošení – a patří mezi vzácné kameny, které se v drtivé většině neupravují. Tradičně se vyskytuje v menších velikostech a na rozdíl od většiny drahokamů se oceňuje v gramech, nikoli v karátech.

Co je český granát – pyrop a jeho mineralogie

Český granát je drahokamová odrůda minerálu pyropu ze skupiny granátů, charakteristická tmavou ohnivě červenou barvou s hnědavým nebo fialovým nádechem. Chemicky jde o hořečnato-hlinitý křemičitan (Mg₃Al₂(SiO₄)₃) s příměsí chromu, který dává kameni jeho ikonickou červenou barvu (GIA, Mindat). Patří do kubické krystalové soustavy – stejné, jakou má diamant.

Pyrop a rodina granátů

Granát není jeden minerál, ale skupina příbuzných minerálů se společnou krystalovou strukturou. Šest hlavních druhů zahrnuje pyrop (červený – český granát), almandin (červenofialový až černý), spessartin (oranžový až mandarinkově žlutý), grossulár (světle zelený, bílý, žlutý), andradit (zelený demantoid, černý melanit) a uvarovit (smaragdově zelený). Mezi známé šperkové odrůdy mimo pyropovou skupinu patří tsavorit (zelený grossulár) a rhodolit (směs pyropu a almandinu). (Gem-A) Každý druh granátu má své kouzlo a své místo ve šperkařství. Označení „český granát" se ale vztahuje výhradně na pyropy z českého území.

Přečtěte si také: Kompletní přehled celé rodiny granátů najdete v článku o granátu.

Fyzikální vlastnosti českého granátu

Základní informace

• Drahokamová rodina Granát (pyrop)
• Drahokam znamení Vodnář a Kozoroh
• Tvrdost (Mohsova stupnice)
  7–7,5
• Naleziště Česká republika (České středohoří, Kutnohorsko, Podkrkonoší)
• Drahokam měsíce Leden
• Barva
  Tmavá ohnivě až krvavě červená, hnědočervená, fialově červená.

Gemologické parametry českého granátu

• Chemické složení Mg₃Al₂(SiO₄)₃, hořečnato-hlinitý křemičitan
• Relativní hustota 3,65 až 3,87
• Krystalografická soustava Kubická (izometrická)
• Index lomu 1,714 až 1,756
• Dvojlom Žádný (izotropní minerál)
• Vryp Bílý
• Štěpnost Žádná
• Lom Lasturnatý, nerovný
• Lesk Skelný
• Pleochroismus Žádný

Český granát vyniká tvrdostí 7–7,5 a kompaktní vnitřní strukturou – nemá štěpnost ani přirozené linie, podél kterých by mohl při nárazu prasknout (na rozdíl od řady jiných drahokamů). Díky tomu je dostatečně odolný pro běžné nošení v prstenech, náušnicích i náramcích.

Jak český granát vznikal – cesta z hlubin Země

Pyrop vzniká ve velkých hloubkách zemského pláště (přibližně 50–200 km pod povrchem) při vysokých teplotách a tlacích v horninách typu eklogit nebo peridotit. Na povrch se dostal díky sopečné činnosti – kámen „cestoval" k povrchu spolu s magmou. Po miliony let trvající erozi sopečných hornin se pyropy uvolňovaly a usazovaly v sedimentech tvořících pyroponosné štěrky – právě z nich se dnes těží. Název „pyrop" pochází z řeckých slov pyr (oheň) a ops (oko), což přesně vystihuje ohnivě červenou barvu kamene.

Jakou barvu má český granát a co znamená „holubičí krev"

Český granát má charakteristickou tmavou ohnivě červenou až krvavě červenou barvu, kterou způsobuje stopová příměs chromu v krystalové struktuře. Sytost barvy závisí na přesném obsahu chromu – vyšší příměs přináší hnědavé až fialovější tóny, nižší obsah dává světlejší odstíny. Nejcennější jsou kameny s barvou tradičně přirovnávanou k „holubičí krvi" – sytá tmavočervená se ohnivým vnitřním leskem. Termín „holubičí krev" (pigeon blood) je v gemologii nejpevněji spojen s nejcennějšími barmskými rubíny – u českého granátu se jím označuje barva těch nejkvalitnějších kamenů.

„Kvalitní české granáty poznáte tak, že se při světle jakoby rozsvítí zevnitř. To, že se barva českého granátu přirovnává k holubičí krvi, vypovídá o její výjimečné kvalitě." – Nikita, zlatník Eppi

Vnitřní záře a jas českého granátu

Český granát má vysoký index lomu (1,714–1,756), díky kterému vykazuje silnou vnitřní záři a brilantnost. Při správném brusu (nejčastěji kruhový briliant) kámen „hoří zevnitř". Přestože se český granát typicky vyskytuje v menších velikostech do 5 mm, jeho barva i jas zůstávají výrazné.

Věděli jste? České granáty v našich špercích certifikuje Česká gemologická laboratoř (ČGL) – ke každému šperku s českým granátem dostanete oficiální certifikát potvrzující, že jde o přírodní pyrop z ČR (obchodní název „bohemian garnet").

Cena českého granátu – kolik stojí pravý kámen

Surový český granát se na rozdíl od většiny drahokamů oceňuje za gram – prodává se totiž jako nesortovaná surovina po váze, ne jako jednotlivě oceněné kameny (1 gram = 5 karátů). Cena suroviny začíná na stovkách korun za gram u drobných kamenů běžné kvality, zatímco kvalitní kameny větších rozměrů mohou přesáhnout i 10 000 Kč za gram. Broušené kameny se prodávají za kus.

Faktory ovlivňující cenu

Cenu českého granátu ovlivňuje především velikost (nad 5 mm roste cena exponenciálně), dále sytost barvy (nejcennější je „holubičí krev"), čistota (bez inkluzí viditelných pouhým okem), kvalita brusu (kruhový briliant je nejpopulárnější), původ (kameny ze Středohoří mají vyšší hodnotu) a přítomnost certifikátu pravosti.

Orientační ceny českého granátu (cena za gram)

Následující tabulka uvádí orientační cenová rozpětí podle velikosti a kvality kamene, která vychází z naší zkušenosti s nákupem suroviny a aktuální situace na trhu. Ceny se liší mezi prodejci, v čase i podle konkrétní nabídky suroviny – slouží jako vodítko, ne jako závazný ceník.

Velikost kamene	Běžná kvalita	Vysoká kvalita	Top kvalita
do 2 mm	200–500 Kč	500–1 000 Kč	1 000–2 000 Kč
2–3,5 mm	500–1 200 Kč	1 200–2 500 Kč	2 500–4 500 Kč
3,5–5 mm	1 000–2 000 Kč	2 500–4 500 Kč	5 000–9 000 Kč
5–6 mm (vzácné)	1 500–3 500 Kč	4 000–8 000 Kč	9 000–15 000 Kč
nad 6 mm (mimořádně vzácné)	individuální ocenění – dostupnost velmi omezená

Velikost českých granátů – proč jsou typicky malé

Nejběžnější surová zrna českého granátu mají velikost do 3,5 mm, broušené šperkové kameny se běžně pohybují kolem 3–5 mm. V současné šperkařské surovině jsou kameny nad 6 mm vzácné a nad 7 mm mimořádně raritní. Důvodem je, že pyropy vznikají v extrémních hloubkách zemského pláště za vysokých tlaků, které omezují růst krystalů. Exempláře větších rozměrů sice také existují, podle některých zdrojů ale nemusí jít o čistý pyrop, nýbrž o směs pyropu s almandinem.

Jak vypadá český granát – krystal, brus a inkluze

Český granát krystalizuje v kubické (izometrické) soustavě a vytváří charakteristické dodekaedrické a ikositetraedrické krystaly. Surový kámen má typický zaoblený tvar připomínající semínko granátového jablka – právě odtud pochází původ slova „granát" (z latinského granum = zrnko). Povrch krystalů je často matný a hladký. Broušené pyropy bývají většinou bez okem viditelných inkluzí.

Tradiční brusy českého granátu

Historicky se české granáty brousily do kabošonů (nejstarší brus, vyklenutý oblý tvar, používal se do 18. století). Následovaly routy (historický čtvercový brus ze 17.–18. století) a rosety / rozetky (charakteristický brus pro biedermeierské šperky). Dnes dominuje kruhový briliant a ovál pro větší kameny.

Více o jednotlivých typech brusů najdete v článku Brus a tvar drahokamů.

Hrozen, pavé a typická osazení českých granátů

Díky malé velikosti českého granátu se vyvinula specifická osazení: hrozen (cluster) s více malými kameny tvořícími jeden kompozit, pavé s povrchem hustě osazeným drobnými granáty, hvězdicová osazení typická pro historické šperky a moderní halo osazení centrálního granátu obklopeného malými diamanty.

Inkluze a čistota českého granátu

U českých granátů z Českého středohoří se gemologicky hodnotí čistota většinou jako VS až SI (drobné inkluze), které ale nebývají viditelné pouhým okem. Kameny z Kolínska mají často rutilové jehličky, které se cení jako znak pravosti a původu. Podkrkonošské kameny se vyznačují drobnými jehlanovitými výběžky na povrchu, což je další gemologický znak umožňující identifikaci původu. Více o hodnocení čistoty najdete v příručce čistoty drahokamů.

Český granát se téměř neupravuje – přírodní krása bez zásahů

Český granát patří mezi drahokamy, které se v drtivé většině neupravují – přirozená barva a čistota jsou již při těžbě na takové úrovni, že žádné tepelné, chemické ani povrchové úpravy zpravidla nejsou potřeba. U větších kusů se výjimečně můžeme setkat s určitou formou úpravy, ale odhadem 95 % českých granátů se prodává bez jakýchkoli zásahů. Pro srovnání: smaragdy se standardně olejují a safíry často procházejí tepelnou úpravou.

Přirozená sytost barvy je dána stabilní příměsí chromu v krystalu. Kameny mají přirozeně vysokou čistotu bez vnitřních prasklin, které by vyžadovaly olejování, a barva je stabilní při všech teplotách. Svou roli hraje i konzervativní tradice českého klenotnictví, kde se historicky udržela kultura přírodních, neupravovaných kamenů.

Přečtěte si také: Detailnější přehled úprav drahokamů najdete v článku o přírodních, syntetických a simulovaných drahokamech.

Český granát vs. ostatní červené drahokamy

Mezi další známé červené drahokamy patří především rubín, červený spinel, rhodolit, almandin a červený turmalín. Český granát si udržuje výjimečné postavení jakožto symbol národního dědictví s chráněným označením původu a přirozenou kvalitou za dostupnou cenu.

Srovnání červených drahokamů

Český granát nebo rubín – co si vybrat?

Rubín nabízí vyšší tvrdost (9 vs. 7,5) a je klasickým „královským" kamenem, ale v top kvalitě dosahuje výrazně vyšší ceny. Pro 40. výročí svatby (rubínovou svatbu) je český granát elegantní i cenově dostupnou alternativou rubínu.

Český granát býval v historických textech označován také jako „Bohemian carbuncle“.

Jak rozeznat pravý český granát od imitace

Český granát se ve špercích běžně pohybuje kolem 3–5 mm – kameny nad 7 mm jsou extrémně vzácné, a pokud narazíte na větší červený granát bez certifikátu, pravděpodobně jde o jinou odrůdu (almandin). Dále hledejte sytou tmavou ohnivě červenou barvu s vnitřní září („hoří zevnitř" při světle), bez přechodu do hnědé nebo fialové. Pleochroismus (změna barvy při pohledu z různých úhlů) není u českého granátu vhodným rozlišovacím znakem, protože pyrop je izotropní minerál – spolehlivé ověření patří gemologovi.

Časté záměny a skutečné imitace

Almandin – plnohodnotný drahokam z rodiny granátů, který se od pyropu liší tmavším, fialovějším odstínem a větší velikostí. Ve špercích vypadá krásně, ale nejedná se o český granát. Rhodolit – purpurový granát (směs pyropu a almandinu), občas bývá prezentován jako český granát. Červené sklo – skutečná imitace rozpoznatelná podle bublinek a odlišného indexu lomu. Syntetický korund (rubín) – zřídkavá záměna, odlišitelná tvrdostí (9 vs. 7,5). Spinel – může být zaměnitelný barvou, ale liší se krystalovou strukturou.

Problematice napodobenin českého granátu se podrobně věnuje i odborná monografie Český granát – historie, identifikace a zpracování v kontextu muzejních sbírek (Metodické centrum konzervace, Technické muzeum v Brně).

Test pravosti českého granátu doma

Orientační vodítka: velikost nad 7 mm v současné surovině prakticky vylučuje pravý český granát. Test lupou s 10× zvětšením odhalí typické rutilové jehličky u kolínských pyropů jako diagnostický znak. Sklo může obsahovat kulaté bublinky. Pro definitivní ověření pravosti doporučujeme nechat kámen posoudit gemologem.

TIP: Ke každému šperku s českým granátem z Eppi dostanete certifikát od České gemologické laboratoře (ČGL), který potvrzuje, že jde o přírodní pyrop z ČR s obchodním názvem „bohemian garnet". Stavte se za námi na Národní 28 v Praze – kameny vám rádi ukážeme osobně.

Český granát ve šperkařství – jak vybrat šperk

Díky tvrdosti 7–7,5 a odolné vnitřní struktuře je český granát dostatečně odolný pro každodenní nošení ve všech druzích šperků. Právě proto je zajímavou volbou i jako zásnubní prsten pro ty, kdo hledají alternativu k diamantu – s českou historií a výraznou barvou.

Kombinace českého granátu s diamanty a drahokamy

Naše prsteny, náušnice i přívěsky s českým granátem doplňujeme jiskřivými diamanty či moissanity a jemně růžovými morganity, které společně vytvářejí efektní barevnou hru.

Vhodné kovy pro granátové šperky

Barva kovu je vždy otázkou individuálního vkusu: žluté zlato zvýrazňuje teplé tóny červené, bílé zlato dodává moderní kontrast a růžové zlato ohnivou barvu granátu změkčuje a vytváří jemnou barevnou harmonii. Více o kladech a záporech jednotlivých šperkařských kovů najdete v našem průvodci materiály.

Péče o šperky s českým granátem

Český granát je díky tvrdosti 7–7,5 a kompaktní struktuře dostatečně odolný pro každodenní nošení. Nevyžaduje žádnou speciální péči – stačí dodržet pár základních pravidel.

Tip od našich zlatníků: „S českým granátem nemusíte zacházet v rukavičkách. Pro domácí čištění stačí vlažná voda, kapka mýdla a měkký kartáček. O profesionální údržbu se postaráme v rámci doživotního servisu."

Jak čistit český granát doma

Použijte vlažnou vodu s kapkou neutrálního mýdla a měkký kartáček (např. zubní kartáček s měkkými štětinami). Po opláchnutí osušte měkkou utěrkou. Čištění ultrazvukem či párou nechte na posouzení zlatníka – u starších, inkluzních nebo delikátněji zasazených kamenů se doporučuje šetrná ruční metoda.

Skladování: co českému granátu škodí

Granátové šperky ukládejte do odděleného prostoru ve šperkovnici s měkkou podšívkou, nikdy společně s tvrdšími kameny (diamant, safír, rubín), které by ho mohly poškrábat. Vyhněte se tvrdým nárazům (i odolný kámen může při silném úderu prasknout) a agresivním chemikáliím (chlór, čisticí prostředky).

V rámci doživotního servisu Eppi vám jednou ročně zajistíme profesionální čištění, kontrolu osazení kamenů a běžnou údržbu šperku – zdarma. U šperků ze stříbra nebo bílého zlata obnovíme vrstvu rhodia.

Naleziště českého granátu – kde se těží

Český granát se těží především v Českém středohoří, které je historicky nejbohatším a nejznámějším nalezištěm. Další významné lokality zahrnují Kutnohorsko, Kolínsko, Železné hory, Lužické hory, jižní Čechy a Podkrkonoší. Těžba probíhá v pyroponosných štěrcích – sedimentech z erodovaných sopečných hornin.

České středohoří – nejvýznamnější naleziště

Nejznámější obce spojené s těžbou jsou Třebenice, Měřunice, Třebívlice, Podsedice, Linhorka a Staré. České středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor (přibližně před 30 miliony let) a pyropy se dostávaly na povrch v bazaltické magmě. Kameny z této oblasti jsou prakticky bez inkluzí a dosahují nejvyšší kvality. (Česká geologická služba)

Další regiony s českým granátem

Mimo Středohoří se český granát nachází i na Kutnohorsku (menší kameny, dobrá barva), Kolínsku (typické rutilové jehličky v mřížkovém uspořádání) a v Podkrkonoší (kameny s drobnými jehlanovitými výběžky na povrchu). Menší ložiska jsou evidována také v Železných horách, Lužických horách a jižních Čechách. Pyrop jako minerál se vyskytuje i na dalších místech světa (Mindat), označení „český granát" se ale vztahuje výhradně na pyropy z českého území.

Pyroponosné štěrky – jak se dnes těží

Český granát se těží v sedimentárních vrstvách, nikoli přímo v sopečné hornině. Po miliony let eroze se pyropy uvolňovaly z hornin a usazovaly v pyroponosných štěrcích. Těžba probíhá mechanickým proplavováním a tříděním štěrků. Tradiční manuální těžba se zachovala při drobnějších nálezech.

Historie českého granátu – od 11. století po současnost

Historie českého granátu sahá minimálně do 11. století, kdy se kámen objevoval v raně středověkých bronzových špercích nalezených u Třebenic. Ve středověku se český granát nazýval karbunkul (z latinského carbunculus = malý žhnoucí uhlík) a byl oblíbeným drahokamem na dvoře Karla IV. ve 14. století. První písemné zmínky pocházejí ze začátku 17. století od Anselma Boetia de Boodt, lékaře císaře Rudolfa II., který kámen označil latinským pojmem „granatus bohemicus".

Rudolf II., Marie Terezie a královský monopol

Císař Rudolf II. (1576–1612) byl nadšeným sběratelem drahokamů a český granát ho fascinoval. Z jeho doby pochází pověst o českém granátu „velikosti holubího vejce" – gemologicky velmi nepravděpodobná, ale historicky často citovaná. Vlámský lékař Rudolfa II. Anselmus Boetius de Boodt (1550–1632) ve svém díle Gemmarum et Lapidum historia (1609) poprvé použil termín „granatus bohemicus".

V 18. století zakázala Marie Terezie vývoz surového českého granátu. Tím položila základy monopolu českých klenotníků a přispěla k tomu, že se české země staly hlavním evropských centrem zpracování granátu. Města jako Turnov a Litoměřice se stala synonymem pro granátové šperky.

Biedermeier a secese – zlatý věk granátu

19. století představuje vrchol popularity českého granátu. Období biedermeieru (1815–1848) přineslo rosety, hrozny a hvězdicová osazení používaná dodnes. Secese (přelom 19. a 20. století) zasadila granát do bohatě zdobených šperků s přírodními motivy, ale i do drobných dekorativních předmětů – rámečků, hřebenů do vlasů či knoflíčků. Profesor přírodních věd František Xaver Maxmilián Zippe (1791–1863) v tomto období nejvíce proslavil český granát v odborné literatuře a upevnil jeho mezinárodní gemologické postavení.

Souprava Ulriky von Levetzow a Goethe – legenda nebo skutečnost?

Nejcennější historickou soupravu českých granátů tvoří šperky Ulriky von Levetzow – kompletní sada obsahující pětiřadý náhrdelník, dva náramky, prsten, náušnice a opaskovou přezku, celkem ze 469 nezvykle velkých kamenů. Tradice říká, že v roce 1821 daroval sadu sedmnáctileté Ulrice v Mariánských Lázních Johann Wolfgang von Goethe. Historická pravda je ale jiná: souprava patřila již Ulričině matce a legenda vznikla až po druhé světové válce. Drahokamy pocházejí z oblasti Třebívlic z vlastnictví rodu Klebelsbergů. Souprava je dnes vystavena v Oblastním muzeu a galerii v Mostě.

Český granát jako národní kámen a kulturní dědictví

Český granát je tradičně považován za národní kámen Česka. Označení „český granát" a „český granátový šperk" jsou vnitrostátně chráněná označení původu, zapsaná u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR. V souvislosti s novým unijním systémem ochrany zeměpisných označení pro řemeslné a průmyslové výrobky (nařízení EU 2023/2411) se stávající vnitrostátní ochrana musí převést do unijního režimu; jinak dosavadní národní ochrana těchto označení skončí 2. prosince 2026. Těžba a zpracování mají nepřetržitou tradici od 16. století a granátové šperky jsou považovány za součást národního kulturního dědictví.

Granát Turnov a tradice českého šperkařství

Turnov je historickým centrem českého granátového šperkařství s tradicí, která sahá do 17. století. Tradiční techniky broušení a osazování se předávají mezi generacemi brusičů. O historii a současnosti těžby a zpracování českého granátu informuje Muzeum českého granátu v Třebenicích i Muzeum Českého ráje v Turnově.

České granáty v muzeích a sbírkách

Hlavní sbírky najdete v Národním muzeu v Praze (nejrozsáhlejší sbírka českých granátů), Oblastním muzeu a galerii v Mostě (souprava Ulriky von Levetzow), Muzeu českého granátu v Třebenicích (specializované muzeum s největším českým granátem na území ČR) a v Klenotnici Pražského hradu.

Největší český granát na světě

Největší známý český granát o rozměrech 35 × 18 mm a hmotnosti 9,6 g se nachází ve sbírce Grünes Gewölbe (Zelená klenba) v Drážďanech. U tohoto historického exempláře ale některé zdroje upozorňují, že nemusí jít o čistý pyrop, nýbrž o směs pyropu s almandinem – takto velké rozměry jsou pro čistý český pyrop mimořádně neobvyklé. Největší český granát na území ČR je uložen v Muzeu českého granátu v Třebenicích (12,3 × 8,6 mm, 2,6 g).

Český granát jako kámen narození a výročí svatby

Granát (včetně českého granátu) je tradičním kamenem narození pro leden a v astrologii bývá spojován se znameními Vodnáře a Kozoroha. Ve svatební tradici se daruje ke 2. výročí svatby (bavlněná svatba) a ke 40. výročí (rubínová svatba), kde je český granát elegantní alternativou rubínu. Kompletní přehled kamenů narození najdete v průvodci drahokamy měsíce.

Význam a symbolika českého granátu

Ve středověké tradici se granát obecně považoval za kámen cestovatelů a poutníků – podle pověsti byl granát zasazen do stěžně Noemovy archy a svítil mu na cestu. V renesanční tradici se o něm hovořilo jako o kameni poctivosti – italská legenda říká, že ukradený granátový náhrdelník ztratil barvu i lesk, a ty se mu vrátily až v rukou právoplatného majitele. Tradičně je granát spojován se symbolikou ohně, krve a čistého srdce.

Poznámka: Eppi neuvádí žádné léčivé ani magické účinky českého granátu. Výše uvedená symbolika je prezentována výhradně jako historická a kulturní tradice.

Proč si pořídit šperk s českým granátem v Eppi

Český granát je drahokam s neobvyklou kombinací předností: národní dědictví, přirozená kvalita bez úprav, dostatečná odolnost pro každodenní nošení a staletá tradice českého šperkařství. Pro lednové oslavence, výročí svatby i pro ty, kteří hledají autentický český kus dědictví, je granátový šperk symbolickou volbou s hlubokým příběhem.

• Doživotní servis – jednou ročně váš granátový šperk vyčistíme, zkontrolujeme osazení kamenů a provedeme běžnou údržbu. Zdarma, navždy.
• Certifikát ke každému šperku s drahokamem – typ kamene, karáty, čistota, barva, tvar a původ
• Precizní ruční výroba ve vlastní zlatnické dílně v centru Prahy
• Na výběr ze zlata (14karátového i 18karátového), stříbra i platiny
• Šperky na zakázku – možnost nechat si vyrobit šperk přesně podle vašich představ
• Doručení zdarma a 120 dní na vrácení
• Spojujeme poctivé zlatnické řemeslo, moderní technologie a etický přístup – většina šperků je vyrobena z recyklovaných kovů

Chcete vidět, jak český granát vypadá zasazený do šperku? Prohlédněte si kolekci Bohemian Treasures s certifikovanými českými granáty, nebo celou nabídku granátových šperků. Hledáte jiný drahokam? Podívejte se na přehled drahokamů nebo na drahokamy podle měsíce narození.

Prohlédnout si kolekci Bohemian Treasures

Často kladené otázky o českém granátu

Co je český granát?

Jde o drahokamovou odrůdu minerálu pyropu (Mg₃Al₂(SiO₄)₃) s tmavou, ohnivě červenou barvou. Těží se především v Českém středohoří a tradičně je považován za národní kámen Česka. Označení „český granát" je vnitrostátně chráněné označení původu zapsané u Úřadu průmyslového vlastnictví ČR.

Kde se český granát těží?

Hlavním nalezištěm je České středohoří (okolí Třebenic, Měřunic, Třebívlic, Podsedic), dále Kutnohorsko, Kolínsko, Železné hory, Lužické hory, jižní Čechy a Podkrkonoší. Těžba probíhá v pyroponosných štěrcích – sedimentech z erodovaných sopečných hornin.

Kolik stojí český granát?

Surovina se oceňuje za gram (1 gram = 5 karátů). Ceny se pohybují řádově ve stovkách korun za gram při běžné kvalitě, u top kamenů nad 5 mm mohou překročit 10 000 Kč za gram. Broušené kameny se prodávají za kus a jejich cena závisí na velikosti, barvě, čistotě a kvalitě brusu.

Jakou barvu má český granát?

Charakteristická je sytá tmavá ohnivě červená až krvavě červená, kterou způsobuje stopová příměs chromu. Nejcennější jsou odstíny tradičně přirovnávané k „holubičí krvi" – tmavočervená s ohnivým vnitřním jasem.

Pro jaký měsíc je granát kámen narození?

Granát (včetně českého) je tradičním kamenem narození pro leden. V astrologii bývá spojován se znameními Vodnáře a Kozoroha.

Je český granát vzácnější než diamant?

Český granát je vzácný svým omezeným původem – pravý „český granát" pochází výhradně z českých nalezišť a nese chráněné označení původu. V tomto smyslu je unikátnější než diamant, který se těží po celém světě. Cenově je ale diamant výrazně dražší díky celosvětové poptávce.

Jak rozeznat pravý český granát?

Nejspolehlivějšími znaky jsou sytá tmavá ohnivě červená barva, menší velikost (běžně 3–5 mm ve špercích) a vnitřní ohnivý jas. Kameny nad 7 mm jsou v současné surovině prakticky nedostupné. Pro jistotu trvejte na certifikátu, který potvrzuje, že jde o přírodní pyrop z ČR.

Je český granát dost tvrdý na zásnubní prsten?

Ano. Tvrdost 7–7,5 na Mohsově stupnici a odolná vnitřní struktura ho činí vhodným i pro zásnubní prsteny a každodenní nošení.

Upravuje se český granát?

V drtivé většině ne – přirozená barva a čistota jsou dostatečné. U větších kusů se výjimečně může vyskytnout určitá forma úpravy, ale odhadem 95 % českých granátů se prodává bez jakýchkoli úprav.

Existuje syntetický český granát?

Komerčně dostupný syntetický pyrop není rozšířený, protože se technologicky nevyplatí. Nejčastější záměny se týkají jiných druhů granátu (almandin, rhodolit), které se mohou prodávat pod obecným označením „granát" bez upřesnění druhu. Skutečné imitace z červeného skla se vyskytují spíše u levných šperků a suvenýrů.

Jaký je největší český granát na světě?

Největší známý exemplář (35 × 18 mm, 9,6 g) se nachází ve sbírce Grünes Gewölbe v Drážďanech, i když u tohoto kusu není jednoznačně potvrzeno, zda jde o čistý pyrop. Největší na území ČR je uložen v Muzeu českého granátu v Třebenicích (12,3 × 8,6 mm, 2,6 g).

Kde koupit pravý český granát?

Doporučujeme zvolit ověřené české zlatnictví nebo gemologickou laboratoř. V Eppi najdete šperky s certifikovaným českým granátem v kolekci Bohemian Treasures, s doživotním servisem zdarma a 120 dny na vrácení.

Kdo objevil český granát?

Používán byl již v 11. století (nálezy bronzových šperků u Třebenic). První písemné zmínky pocházejí ze 17. století od Anselma Boetia de Boodt, lékaře císaře Rudolfa II. Pojem vědecky etabloval v 19. století profesor František Xaver Maxmilián Zippe.

Co znamená „granatus bohemicus"?

Latinský termín pro český granát, který poprvé použil v roce 1609 Anselmus Boetius de Boodt v díle Gemmarum et Lapidum historia. Dodnes se používá v gemologické literatuře jako historické označení.