Fluorescence diamantů

O diamantové fluorescenci se v posledních letech vášnivě diskutovalo, a to zejména o jejím vlivu na vzhled diamantu.


Diamanty s fluorescenčními vlastnostmi obsahují částice, které při vystavení UV světlu vyzařují viditelnou (obvykle modrou) záři. Fluorescence z velké části obecně nemá vliv na krásu a jiskru diamantu, avšak u některých nižších barev (I, J, K, L...) může způsobit, že diamanty se zdají být bezbarvé nebo bílé. Jelikož fluorescenční diamanty jsou většinou levnější a fluorescence nemá efekt na vzhled diamantu, poskytují fluorescenční diamanty skvělou alternativu pro koupi diamantu s lepšími 4C a to při nižším rozpočtu.

Submikroskopické struktury v diamantech způsobují, že diamanty vyzařovaly viditelné světlo - fluorescenci, která je obyčejně modré barvy. Přestože fluorescence je používána spíše jako identifikační vlastnost než jako hlavní třídící atribut, do většiny hodnocení kvality diamantů pro laboratoře se její přítomnost zapisuje.

Fluorescence diamantů

Ti, kteří tvrdí, že diamanty s fluorescencí jsou stejně hodnotné jako ty ostatní, tvrdí, že:

UV záření je přítomné v mnoha přirozených prostředích, z tohoto důvodu dává smysl, že stupeň barevnosti se určuje při reálném osvětlení.

„Zamlženost“ (neprůhledný mrak) se v diamantech s fluorescencí nachází velmi zřídka.

V některých případech mohou fluorescenční barvy zvýšit krásu diamantu při pohledu pouhým okem.

fluorescencia diamantu - náhrdelník


Náhrdelník a náušnice zobrazené na titulce vydání Gems & Gemologie vol. 33 jsou ideálním příkladem zobrazení diamantů s různými fluorescenčními vlastnostmi v celém svém rozsahu a to za přirozených světelných podmínek, nebo pod vlivem záření/světla z UV lampy.

Diamanty s různým barevným odstínem a různou silou fluorescence jsou velmi často umísťovány vedle sebe. Různé stupně fluorescence nepostihují celkový vzhled diamantů při přirozeném světle, čehož důkazem je i tento diamantový set.

Diamanty v náhrdelníku váží úctyhodných 132 karátů, diamanty v náušnicích váží 23 ct plus dvě velké hrušky s karátovou váhou 3,04 a 3,20 ct. Šperky byly vytvořeny mistrem Harrym Winstonem.

Ve studii z roku 1997, která byla vedena GIA, se došlo k závěru, že ve většině případů nemá fluorescence při pohledu shora vliv na vzhled diamantu. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že diamanty se „silně modrou fluorescencí“ mají při pohledu „tabulí nahoru“ lepší barevný vzhled jako diamanty bez fluorescence.

JAK se zjisťuje fluorescence

V současnosti se na zjišťování fluorescence diamantů používá ultrafialové (UV) světlo, které je, podobně jako infračervené světlo, neviditelné. Při pozorování se používají ochranné brýle.

UV světlo známe:

  • UVA (dlouhovlnné, "černé světlo") mezi 320 až 400 nm
  • UVB (středněvlnné) světlo mezi 280 až 320 nm
  • UVC (krátkovlnné) světlo při méně než 280 nm (nejvíce škodlivé zdraví)

Fluorescenci u diamantů jde nejsnáze pozorovat při osvětlení dlouhovlnnou ultrafialovou lampou (366 nm). Pozorování se většinou uskutečňuje v tmavé místnosti a diamanty se ukládají na černý skleněný filtr. Pokud se diamant rozzáří jednou z barev, projevuje fluorescenci. Diamanty s velmi silnou fluorescencí se projevují i na denním světle s bohatší UV složkou.

HISTORIE

V Evropě byly před obdobím diamantových certifikátů za nejhodnotnější považovány diamanty s takzvanou „modrobílou“ barvou. Tento termín popisuje téměř bezbarvé až světle žluté diamanty se silně modrou fluorescencí. Vysoký zájem byl způsoben jejich atraktivním „ledovým“ efektem.

Následně se zjistilo, že silná modrá fluorescence bývá občas nalezena v nejasných kamenech. Toto zjištění vedlo obchodníky v roce 1970 k tomu, že začali nabízet „mléčnou Ds“ (diamanty s barvou třídy D se silnou modrou fluorescencí, nízké průhlednosti) za výrazně snížené ceny. To mělo v průběhu let dominový efekt. Nakonec se tedy diamanty barevnosti F a slabšími fluorescencemi prodávaly za značně nižší ceny.

PROČ DIAMANTY fluorescentují?

Diamant je krystalický uhlík. Proces, při kterém vzniká, probíhá přibližně 75 až 125km pod povrchem země, kde se obvykle nacházejí sopečné nebo starověké sopečné schránky. Diamant začíná fluorescentovat, pokud se v něm během krystalizačního procesu nachází stopová přítomnost minerálního bóru.

Fluorescence má různé vlivy na cenu diamantu. Fluorescence může probíhat v různých barvách - žlutá, zelená, oranžová a bílá, ale nejtypičtější je modrá. Považujeme ji za dodatkovou barvu žluté (nejvíce barevně tónovaná barva u diamantů). Druh této fluorescence způsobuje, že nažloutlé diamanty působí bezbarvě, případně bíle. To zvyšuje cenu těchto kamenů až o 4 %. Při větších barevných stupních může fluorescence znamenat snížení ceny, protože ovlivňuje jasnost a průhlednost diamantu. Lehce tónované diamanty jsou v Americe velmi vyhledávané a mají přibližně o 5-10 % vyšší hodnotu, než diamanty bez fluorescence. V Evropě je tomu přesně naopak, protože diamanty se silnou fluorescencí mají u nás jen velmi málo obdivovatelů.

Odhaduje se, že přibližně 50 % všech diamantů za speciálních podmínek (např. pod UV lampou) fluorescentují. Přibližně 10 % diamantů fluorescentuje dostatečně silně, přičemž značný rozdíl v barvě je viditelný při pohledu na slunci nebo při přímém slunečním záření (nízké UV). Na druhé straně, většina diamantů má tak slabou fluorescenci, že se dá napravit přímým osvětlením intenzivním dlouhovlnným UV zářením.

Existuje pět úrovní diamantového fluorescence, které uvádí GIA:

  • NONE (Žádná)
  • FAINT (Slabá)
  • MEDIUM (Střední)
  • STRONG (Silná)
  • VERY STRONG (Velmi silná)

Podle GIA nemá síla fluorescence vliv na stupeň barvy nebo čistoty. Jinými slovy je možné, že dva diamanty s úplně jiným barevným stupněm a čistotou nevykazují stejnou sílu fluorescence.

Obrázek A Obrázek B Obrázek C

Vysvětlivky k obrázkům:

 

Obrázky A a B ukazují různé úrovně fluorescence na diamantech zobrazených tabulí dolů (A) a tabulí nahoru (B). Úrovně jsou následující: 1. Velmi silná, 2. Silná, 3. Střední, 4. Slabá, 5. Žádná.

Obrázek C ukazuje vztah mezi absorpcí a světélkováním (emise světla látkou, která absorbuje UV záření). Na obrázku je elektron pohybující se od základního stavu do vybuzeného stavu (normální šipka), kdy je UV záření absorbováno ve světýlkovém centru. Když je elektron posunutý do poněkud nižšího stavu, ztratí část své energie (zvlněná šipka) a vyzařuje světlo. Následně se vrátí do spodní části (šipka rovně dolů), uvolňuje energii, tedy světlo, jež pak nazýváme fluorescencí.

 

STUDIE GIA

Navzdory dlouhé historii a diskusím o problematice fluorescence versus cena, nebyl vliv fluorescence na vzhled diamantu za normálních pozorovacích podmínek potvrzen. Teprve v roce 1997 vydalo GIA na základě svých experimentů studii o fluorescenci diamantů.

Hodnocení barevných stupňů probíhá v laboratořích za pečlivě kontrolovaných světelných podmínek a osvětlení, přičemž je diamant umístěn tabulí dolů. V obchodě nebo v klenotnictvích je diamant většinou zkoumán na podložce a za různých světelných podmínek. S ohledem na tuto skutečnost GIA ve své studií o vlivu fluorescence přihlíží na rozsah světelných podmínek pozorovatele uvnitř i vně diamantového průmyslu. V rámci experimentu byla sestavena řada diamantů s velmi podobným poměrem čistoty a symetrie, ale různým rozsahem modré fluorescence. Diamanty podobných barevných stupňů byly seskupeny do souborů, přičemž tyto soubory byly zkoumány a prohlíženy v různých prostředích – od kontrolovaných světelných podmínek v laboratořích, až po místnosti s přírodním slunečním zářením. Celkově 46 pozorovatelů sestavovalo a prezentovalo studii, která je nápomocná při fluorescenci diamantů v diamantovém průmyslu, ale je vhodná i pro širokou veřejnost. Pozorovatelé, kteří zastupovali spotřebitele, zjistili, že fluorescence nemá vliv na barvu a vzhled diamantu. Zkušenější průmysloví pozorovatelé GIA potvrdili, že síla fluorescence nemá všeobecně citelný vliv na stupeň barvy a vzhled diamantu při pohledu tabulkou dolů. Po přezkoumání diamantů v skladovaných prostorech, v obchodech a šperkařství vystavených normálnímu slunečnímu záření zkušení pozorovatelé došli k závěru, že silně fluorescenční diamanty mají lepší barevný vzhled jako méně fluorescenční diamanty.

GIA zjistilo, že zatímco vliv fluorescence na barvu je nejvíce patrný u diamantů nižších barevných tříd (I a K), vliv na cenu je na trhu větší u diamantů z vyšších barevných tříd (D až H). To zpochybňuje obchodní dojem, že fluorescence má obvykle negativní vliv na lepší barevné diamanty. Také se zjistilo, že fluorescenční diamanty nejsou tak časté jako diamanty bez fluorescence. Zpráva GIA došla k závěru, že „diamantový průmysl bude hodnotit jednotlivý diamant podle jeho vlastních vizuálních kvalit".

MěL BYCH SI KOUPIT fluorescenční DIAMANT?

Jak je uvedeno, možná fluorescence výrazně zlepšuje barvu a vzhled diamantu, z tohoto důvodu by neměla být vnímána negativně. Pouze v mimořádně vzácných případech způsobuje fluorescence mléčně matný nebo dokonce zamlžený vzhled diamantu.

V každém případě záleží na subjektivním rozhodnutí, ale nejlepší možností je poradenství s odborníkem před nákupem, abyste se mohli správně rozhodnout.