Diamantové kazy a inkluze

Čistotu jako jednu ze základních kategorií při určování hodnoty diamantu lze charakterizovat i jako množství inkluzí (inclusions/internal characteristics) a kazů (blemishes/external characteristics). Oba tyto pojmy lokalizují nedostatky kamene: inkluze vnitřní a kazy vnější. Právě ony dokáží potlačit brilanci diamantu, ačkoliv některé jsou tak malé, že pouhým okem je nespatříte.

Kazy i inkluze se v kameni objevují v různých fázích jeho formování. Inkluze mohou vzniknout při růstu krystalu, kdežto kazy spíše při broušení, zasazování do kovového lůžka nebo při nošení. Většina z nich je však tak drobná, že je nespatří nic jiného než cvičené oko atestovaného gemologa. Níže vás seznámíme s jednotlivými typy kazů a inkluzí.

Kazy

Diamant se zrodil za vysokého tlaku i teploty, nejvýrazněji však jeho krásu a brilanci umí narušit vnější jevy a působení člověka. Ať už jsou to ruce brusičovy, leštičovy či nositelčiny, které vedou k výskytu některých z níže uvedených externích poškození. V certifikátu se značí zeleně nebo černě.

Oděrky (abrasion)

Oděrky představují sérií vroubků podél spojnice fazet, která pak působí rozmazaně a bíle. Tento kaz je důsledkem nešetrného zacházení s kameny a nevhodným uložením šperků, jež ústí ve vzájemné tření diamantů.


Důlky (pits)

Důlek je kaz, který obvykle vypadá jako malý bílý puntík. Vzniká v důsledku leštění diamantu, během něhož jsou z něj odstraněny inkluze v podobě teček. Důlek je drobnou dutinkou.


Vroubky (nicks)

Vroubky se podobají povrchovým úlomkům, které vznikají dlouhodobým nošením a opotřebením diamantu. Většinou se vyskytují na rundistě, ale objevují se i podél fazetových spojů. Kámen mohou oslabit natolik, že při úderu popraská.


Dvojité linky, uzly nebo zrnitý povrch (tin lines, knot lines or surface grain lines)

Jedná se o linky, které jsou způsobeny zdvojením nebo velkými inkluzemi orientovanými jinak než hlavní krystal. Vystupují na povrch jako viditelné čáry. Od stop po leštění lze tyto linky nebo uzly odlišit snadno: pohybují se napříč spojením fazet. Při jejich určování je nutno vyvarovat se záměny s liniemi růstu krystalu, které jsou spatřitelné uvnitř kamene, ne na jeho povrchu.
GIA ve svém certifikátu používá označení „Zrnitý povrch není zobrazen“, AGS zas „Povrchové zrnité linie nejsou zobrazeny“. Zrnitý povrch je zřídkakdy pozorovatelný pouhým okem a vzniká při krystalizaci diamantu, proto se mu nevyhne žádný kámen.


Nevybroušené části (naturals)

Nevybroušená část se vyskytuje na povrchu vyleštěného diamantu a jde o místo, kde byl kámen spojen s mateřským surovým nerostem. Zpravidla se nachází přímo na rundistě nebo v její blízkosti. Pojem „zoubkování (indented natural)“ se používá k popisu nevybroušené části, která se objevuje na koruně nebo pavilonu. Povrch surového diamantu totiž svojí strukturou připomíná zoubkované čáry nebo malé trojúhelníčky známé jako trigony. Vše lze spatřit pomocí mikroskopu. Nevybroušené části neohrožují kvalitu diamantu, protože jsou jeho přirozenou součástí a nevznikly lomem.


Škrábance a stopy po broušení (scratches and wheel marks)

Nezasazené diamanty, které obchodníci skladují v diamantovém papíru, budou pravděpodobně mít spojnice fazet obroušené a mohou se na nich objevit i škrábance. Ty bývají způsobeny i opotřebením nebo kontaktem s dalšími kameny ve šperkovnici. Kvalitně zpracovaný diamant mívá všechny pozůstatky broušení dokonale vyleštěny. U příliš rychle a nepečlivě leštěných kamenů lze spatřit stopy po broušení, které působí difrakci nebo ztrátu brilance. Tyto škrábance nemají vliv na životnost diamantu.


Nadbytečné fazety (extra facets)

Nadbytečné fazety představují plošky, které jsou na diamantu navíc a narušují jeho symetrii. Přesahují počet fazet, který splňuje požadavky briliantového nebo stupňovitého brusu. Obvykle se používají k odstranění menších vad (nebroušené části nebo vroubky). Při určování stupně čistoty se ale k fazetám nepřihlíží. Ve skutečnosti mají diamanty s velmi vysokým stupněm čistoty často řadu dalších fazet, jež jsou výsledkem minimalizace jiných kazů.


Nebroušená rundista (rough girdle)

Nebroušenou rundistu definuje nepravidelný, zrnitý důlkovaný povrch. Zpravidla ji doplňují inkluze v podobě jehliček nebo peří. Takováto rundista vypadá jako voskovaná a bývá i špatně umístěna, a dokonce ji mohou doprovázet úlomky. Vyvarujte se hrubých rundist, které nejsou na omak hladké a které mohou předznamenávat přílišnou křehkost kamene.


Spáleniny (burn marks)

Když se diamant leští příliš rychle, může teplo vznikající třením způsobit u kovových úchytů, v nichž mívá brusič kámen uchycen, mraky. Během zasazování lze diamant poškodit vysokým žárem, který je nutný k manipulaci s metalickými krapnami. Spáleniny se obvykle snadno odstraní a nemají vliv na životnost kamene.


Inkluze

Každý diamant je jedinečný jako sněhová vločka. Není lehké odolat paprskům světla, které kamenem procházejí a rozpoutávají jeho vnitřní oheň. Pokud mu však stojí v cestě velké a tmavé inkluze, není toho moc co obdivovat. Diamant kromě ztráty třpytu bývá i náchylnější k poškození. Diamantový certifikát zpravidla mimo označení stupně čistoty obsahuje i graf, na němž jsou znázorněny typy inkluzí. Podívejme se blíže na jednotlivé nedokonalosti, které ovlivňují krásu nejtvrdšího nerostu. V certifikátu se značí červeně.


Pukliny (beard)

Vyskytují se ve směru rovin štěpnosti. Vždy jsou přímé a rovina puklin vykazuje jemné strie, které jsou podobné kouskům rozštěpeného dřeva. Známe také pásové pukliny a trhliny kolem rundisty, které byly způsobeny nedbalým stíráním surových diamantů.


Pásové pukliny (bearded girdles)

Jemné vlasové inkluze se tvoří v oblasti rundisty, a to z důvodu chyb vzniklých při broušení. Je třeba se vyhnout výrazným pásovým puklinám s šedým nádechem a velkou koncentrací.


Praskliny (bruises)

Objevují se ve všech směrech a jsou způsobeny zejména mechanickým napětím při tlaku nebo nárazu. Praskliny mohou projít až k rovině štěpnosti, ve které se šíří dál a vytvářejí pukliny. Podobně jako pukliny se mohou nacházet uvnitř kamene, nebo mohou pronikat do kamene z povrchu. Jedná se o typ inkluze, která většinou vzniká úderem do povrchu kamene. Z daného místa se rozbíhají nedokonalosti připomínající svým tvarem pírka. Typicky se objevují na spojení fazet, ale v různé velikosti se mohou vyskytnout i v jiných částech diamantu. Pukliny jsou často důsledkem práce spěchajícího brusiče, který nevhodně přitlačí na lešticí kolečko.


Rovné praskliny (cleavages)

Jedná se o rovnou prasklinu, která není doprovázena peřím. Při úhozu pod správným úhlem se diamant může touto prasklinou rozdělit na dvě části.


Dutinky (cavities)

Jsou to přirozené povrchové jamky nebo poškození, které se vyskytují na povrchu diamantu a sahají až do nitra kamene. Patří sem i jamky způsobené krystalovými inkluzemi, které vypadly z diamantu během broušení. Ve většině případů mohou být odstraněny pouze za cenu velké ztráty hmotnosti, takže je výhodnější je ponechat, i když diamant tak bude mít nižší stupeň čistoty. V případě větších dutin se v nich mohou zachytávat mastnota a špína, které vedou ke ztmavnutí. Dutinky na koruně či rundistě neovlivňují pronikání a lom světla tolik, jako když se objeví třeba na pavilonu.


Úlomky (chips)

Mělké otvory způsobené poškozením povrchu kamene se obvykle vyskytují na okraji rundisty či spojení fazet. Zpravidla je způsobuje opotřebení nebo náhodné nárazy. Nebývají velké, proto je lze snadno odstranit přebroušením a leštěním.


Tečky (pinpoints)

Jedná se o malé světlé nebo tmavé krystaly přítomné v diamantu, které se objeví buď samostatně, nebo ve skupinách. Jednotlivé tečky čistotu kamene příliš neovlivní, ale pokud se vyskytnou v jedné oblasti v počtu tří nebo vyšším, zformují mrak.


Mraky (clouds)

Mraky získaly název na základě svého mlhavého vzhledu a bílé barvy. Při bližším pohledu lze však uvnitř diamantu pozorovat shluky drobných teček. Jsou-li malé a jemné, nepředstavují velké ohrožení kvality čistoty. Pokud jsou však skupinky teček tvořené mikroskopickými prachovými dutinami či nečistotami příliš velké, dokáží lesk kamene nepříznivě ovlivnit.


Krystaly nebo minerální inkluze (crystals)

Diamanty mohou obsahovat nepatrné krystaly a minerály. Některé z těchto inkluzí mohou být i dalšími malými diamanty. Často jde o fragmenty granátu, diopsidu, spinelu, kalcitu, olivínu, oxidu křemičitého nebo oxidu železitého. I když většina z nich není viditelná bez zvětšení, velikosti shluků nebo masy krystalů v některých případech odvádějí pozornost od vzhledu diamantu, snižují jeho stupeň čistoty a hodnotu. Tento typ inkluze je mnohem hůře detekovatelný např. po fazetou koruny než přímo uprostřed tabulky.


Peří (feathers)

Jedná se o drobné trhlinky uvnitř kamene, které se podobají peří a mají jemnou bílou barvu. Trvanlivost diamantu je obvykle ovlivněna polohou pírka. Pokud je trhlina na povrchu kamene nebo blízko rundisty, diamant je náchylnější k poškození. Malé trhlinky pod povrchem obvykle nezpůsobují výrazné problémy.


Zákaly (twinning wisps)

Jsou nepřehledné vnitřní charakteristiky z mikroskopicky malých krystalů prachového vzhledu. Při menších a rozptýlených zákalech je čistota diamantu jen velmi málo ovlivněna. Naopak větší a husté zákaly působí na průhlednost a lesk diamantu, proto jsou příčinou snížení stupně čistoty. Zákaly jsou výsledkem poruch růstu kamene a představují kombinaci různých typů inkluzí – tečky, mraky, krystaly a peří.


Růstové roviny (grain centers)

Jedná se o malý bílý nebo tmavý zákal způsobený nepravidelným růstem krystalů, který svým vzhledem připomíná peří nebo tečky. Uprostřed kamene se mohou podobat malému tornádu. Vyskytují se samostatně nebo ve skupinách. Nejsou viditelné ze všech stran a úhlů, proto se při otáčení diamantem objevují a zase mizí. Vzhledem k umístění v rovině, kde se krystaly setkávají v zrcadlové symetrii, je bohužel téměř nemožné dosáhnout dokonalého přeleštění.


Surový diamant (intended natural)

Část původního surového kamene, která se vnořila pod povrch leštěného diamantu, se zpravidla nachází pod rundistou a obtížně se hledá. Tento typ inkluze si lze splést s úlomky (chips). Chce-li brusič udržet karátovou váhu kamene, musí nebroušenou část v diamantu ponechat.


Vnitřní zrnitost (internal graining)

Nesrovnalostmi v růstu krystalu vznikají v diamantu linie, úhly a křivky, které se jeví bělavé, barevné či reflexní a které mohou ovlivnit průsvitnost kamene při 10x zvětšení.


Vnitřní laserové vrtání (internal laser drilling)

Laserové vrtání v diamantu vytváří inkluzi v podobě peří, která dosahuje až na povrch, nebo rozšiřuje již existující nedokonalost a vytahuje ji vzhůru. Peří pak lze bělit a viditelnost inkluze se sníží.


Uzly (knots)

Uzly představují krystalové inkluze, které připomínají uzlíky na povrchu diamantu. Diamanty s uzlem mají nižší stupeň čistoty, jelikož ve většině případů jsou uzly viditelné pouhým okem. Diamanty s uzlem jsou rovněž méně odolné. Při správném osvětlení a zvětšení lze pozorovat, kde se uzel s povrchem diamantu setkává.


Laserový tunel (laser drill-hole)

Drobný tunel pronikající zvnitřku kamene na jeho povrch bývá způsoben laserovým vrtáním a zpravidla není viditelný pouhým okem. Brusiči využívají laser k vyvrtání mikroskopického otvoru do diamantu, aby odstranili černou vnitřní inkluzi. Tento postup výrazně ovlivňuje cenu kamene.


Jehly (needles)

Jedná se o dlouhé tenké inkluze ve tvaru jehly. Objevují se jako pruh světla uvnitř kamene a někdy se mohou ukázat i ve skupinách, které ovlivňují celkovou čistotu a hodnotu. Tento nedostatek není zpravidla viditelný pouhým okem.


Zdroje: 4cs.gia.edu, lumeradiamonds.com, diamonds.pro, beyond4cs.com, yourdiamondteacher.com