5 nejznámějších vánočních dekorací: znáte jejich historii?

vánoční dekorace

Určitě víte, o čem je řeč – blíží se advent a váš byt či dům čeká nemilosrdný vánoční úklid. Po tom, co zvládnete umýt každou tabulku okna, vyluxovat na místech, která jste předtím tak trochu přehlíželi, utřít prach i v nejzapadlejším koutě vašeho bytu, čeká vás už jen to nejpříjemnější – aranžmá vánoční výzdoby. Až díky té se totiž ponoříte do té pravé vánoční atmosféry.

Pozastavili jste se ale někdy nad tím, proč své příbytky zahalujeme do říše světel, smrkových větví, girland, barevných kouliček, stromů nebo betlémů? Určité věci jsme si v průběhu našeho života navykli dělat tak trochu automaticky. Prostě se to tak dělá. Jakou historii však tyto vánoční tradice ve skutečnosti skrývají?

Pokud jsme ve vás vzbudili zvědavost, uvařte si čaj, zapalte svíčku, zahalte se do měkoučké deky a čtěte pozorně dál. Přinášíme vám pár odpovědí a zajímavostí, které jsme pro vás o vánočních dekoracích vypátrali.

Vánoční betlém

Je důležité si uvědomit, že Vánoce jsou především křesťanský svátek, nikoliv marketingový. Chceme-li se tedy něco dozvědět o původu vánočního betlému, je potřeba se trochu vrátit v čase a připomenout si, kde proběhlo ono posvátné narození Ježíše Krista.

Ano, bylo to právě v judském městečku Betlém, a to na počátku našeho letopočtu, nebo, chcete-li, v roce, od kterého datujeme náš letopočet. K figurálnímu zobrazování narození Ježíše však poprvé došlo až ve 13. století v Itálii. Na hoře Greccio v italské Umbrii byla v roce 1223 sloužena první mše v přírodě. Své evangelium zde četl František z Assisi, a to u stájových jeslí s oslem a volem. V gotice se později začaly výjevy jesliček ze Svaté rodiny zobrazovat v postranních lodích kostelů v podobě maleb na deskách.

Až v 16. století se však v kostelech začaly objevovat opravdové jesličky, které se staly předchůdkyněmi současných betlémů. Veřejné vystavování betlémů v tzv. 3D podobě ovšem nebylo povoleno po celou historii. Na konci 18. století se na zákaz císaře Josefa II. přestaly v církevních stavbách betlémy ukazovat. Lidé si je proto začali ve zmenšených verzích tvořit a aranžovat ve svých měšťanských domech a selských usedlostech. Vyráběly se ze dřeva, slámy, papíru či jiných přírodních materiálů. Jejich výroba se stala takovou tradicí, až se proměnila v lidový zvyk.

U nás v Čechách jsme svoji řemeslnou zručností velmi dobře známí – kdo by neznal Třebechovický betlém, který byl v roce 1999 prohlášen za kulturní památku? Doporučujeme si udělat zimní výlet a podívat se do Třebechovického muzea betlémů na celou sbírku. Kouzlu vánoční atmosféry tu určitě propadnete raz dva.

Vánoční stromeček

Říká se, že v případě této tradice nemusíme chodit tak daleko, neboť zvyk spojený s vánočním stromečkem pochází od našich sousedů z Německa z cca poloviny 18. století. Jiné zdroje ovšem tvrdí, že tuto tradici okoukali němečtí obchodníci v jiných hanzovních městech v Pobaltí, jako je lotyšská Riga nebo estonský Tallinn, na přelomu 14. a 15. století. Těžko dnes říci, kde je pravda. V každém případě však prapůvodní zvyk zdobení stromů vzešel u germánských kmenů, které tímto způsobem při zimním slunovratu uctívaly svého boha Wotana, podobně jako Keltové uctívali ozdobenými stromky či větvemi boha Slunce.

Vraťme se ale k našim sousedům. Nejprve se vánoční stromek věšel špičkou dolů ze stropu a jeho zdobení nebylo příliš bohaté. Také svíčky přišly na program až později. Postupně se začalo zdobit papírovými ozdobami, sušeným ovocem, ořechy, cukrovinkami a později i skleněnými ozdobami.

K nám do Čech dostal tento zvyk ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Lieblich v roce 1812, kdy jej představil na svém zámečku v Libni. Velmi pozvolna se tradice dostávala do bohatých měšťanských rodin a nyní téměř neexistuje domácnost, ve které bychom ozdobený stromeček o Vánocích nenašli.

V předešlých letech vystřídaly živou variantu umělé vánoční stromky, jež někteří používají dodnes. V současnosti ovšem zažívají přírodní stromečky opět svůj velký boom a nezaměnitelná vůně jehličí na nás tak dýchá ze všech stran.

vánoční stromek

Adventní vánoční věnec

Prapůvodní tradici adventních věnců bychom hledali u pohanů. Ti uctívali zimní slunovrat za pomoci rostlin svinutých do věnců. Pokud se ale posuneme v čase dál, zjistíme, že tento zvyk se ještě více utužil opět na západě od nás – u Luteránů v Německu v 16. století. Podoba této vánoční dekorace ovšem tehdy ještě nebyla taková, jakou ji známe dnes.

Klasický adventní věnec se 4 svíčkami zažil svoji slávu až v 19. století v Hamburku, kde jej zavedl protestantský teolog Johann Hinrich Wichern. Tento kněz se věnoval mnoha bohulibým činnostem, mimo jiné i péči o chudé děti. Říká se, že děti se jej v předvánočním čase neustále ptaly, kdy už budou Vánoce. Wichern proto vyrobil dřevěné kolo, kam nalepil 19 malých červených svíček pro všední dny a 4 velké bílé pro neděle. Asi teď cítíte jemnou paralelu s dnešním adventním kalendářem, že?

V adventním věnci, jak ho známe dnes, se každopádně skrývá ještě jiná symbolika. Postavení 4 svíček naproti sobě symbolizuje Kristův kříž, jímž žehná na 4 světové strany. Správně naaranžovaný věnec by tedy měl mít dle křesťanské tradice svíce v tomto rozmístění. Svíčky umístěné vedle sebe jsou až výsledkem módních trendů.

Tradice nám říká, že svíčky na adventním věnci bychom měli vždy zapalovat proti směru hodinových ručiček.

adventní vánoční věnec

Vánoční svíčky

Je pravda, že svíčky nás provází během celého roku a díky bohaté nabídce obchodů si je můžeme dopřávat v různých vůních, barvách, velikostech i tvarech. Ale kouzlo svíček v zimě, přesněji o Vánocích? Uznejte sami, to je úplně o něčem jiném. ♥

A proč tedy zrovna svíčky? Jedná se o metaforu božího světla, které bylo pro lidstvo mystické ještě před příchodem křesťanství. Vztáhneme-li však symboliku svíček na toto náboženství, zjistíme, že se opírá o Ježíše Krista, který údajně zahaluje svět svým světlem a lidi svou všeobjímající láskou. Věřící lidé se proto ztotožňují s tvrzením „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (Jan 8, 12)

Vánoční svíčky se začaly běžně používat při bohoslužbách už ve 4. století a své místo si získaly především na adventních věncích. Postupně jimi lidé zdobili i další místnosti a v dnešní době se nám svíčky přetransformovaly dokonce i do podoby elektrického vánočního osvětlení, které vydrží svítit věčnost. Nebo alespoň tak dlouho, jak vám dovolí účet za energie.

vánoční svíčky

Vánoční ozdoby

Klasika, která patří do každé domácnosti – vánoční ozdoby na stromečku, na stole, v oknech, na dveřích, visící ze stropu, zkrátka kdekoliv, kde je místo. Ne vždy ale bývaly domácnosti přezdobené a plné třpytu od hlavy až k patě. I vánoční ozdoby zažily určitý vývoj.

Zpočátku se příbytky zdobily tzv. tím, co dům dal. Různými přírodními materiály, ořechy, napečeným cukrovím anebo papírovými ozdobami. Poté přišly na řadu ozdoby ze skleněných vinutých, voskových, foukaných či mačkaných perlí. Velmi často měli podobu různých figurek či zvířat. Později přišly do kurzu vánoční ozdoby z papíru, obalené skleněnou balotinou (jemné posypové perličky).

U nás mají velkou tradici ozdoby z foukaného skla. Především východní Čechy jsou těmito výrobky proslulé a již od 30. let minulého století jsou velice zajímavým exportním zbožím. Například skleněné vánoční ozdoby ze Dvora Králové nad Labem jsou naprosto unikátní podívanou.

vánoční ozdoby

Tak, vyzdobeno bychom měli až až, co říkáte? Pokud jste článek dočetli až sem, máme pro vás za odměnu malý dárek, který si můžete vytisknout a pověsit třeba na ledničku nebo na nástěnku. Je to takový seznam věcí, jenž vás na vánoční pohodu krásně naladí a díky kterému můžete nechat všechen stres daleko před branou vašich srdcí.

vánoční list

Kdy se chystáte vrhnout na výzdobu svého bytu vy? Podělte se s námi o to, jaké vánoční dekorace u vás rozhodně nesmí chybět!

Také by se vám mohlo líbit

Zatím žádné komentáře

Nechte nám tu svoji odpověď